11 Tcu 55/2011
Datum rozhodnutí: 24.08.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 55/2011-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. H. , rozsudkem Obvodního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 2010, sp. zn. (224 Ds) 63 Js 1652/10 (16/10), který nabyl právní moci dne 15. 5. 2010, a to pro trestný čin krádeže podle §§ 242, 243 odst. 1 č. 3 a 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Tiergarten ze dne 7. 5. 2010 byl K. H. uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Tiergarten tím, že poté, co se v březnu roku 2010 dohodl se svými známými, že v B. odcizí různé kusy oděvů, které mu budou zaplaceny v českých korunách ve výši jedné třetiny celkové prodejní ceny, dne 23. 3. 2010 odjel do B. , aby tam z obchodních domů odcizil značkové bundy. Takto:
1. téhož dne kolem 11. hodiny odcizil v obchodních prostorách firmy K. , K. , B. , tři bundy zn. Bugatti v celkové prodejní hodnotě 479,85 a uschoval je ve schránce na zavazadla v nádražní hale Z. G. ,
2. krátce na to opět v uvedených obchodních prostorách odcizil tři bundy zn. Lacoste v celkové prodejní ceně 597 , které opět uschoval ve schránce na zavazadla,
3. ve 14.45 hodin vešel do obchodních prostor firmy G. L. , F. S. , B. , a do přinesené tašky strčil dvě bundy zn. Hilfiger v celkové prodejní hodnotě 470 a obchodní dům opustil, aniž zboží zaplatil. Následně byl zadržen detektivem obchodního domu. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 3. 2011 pod č. j. 1094/2010 MOT T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený K. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2011 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch