11 Tcu 53/2013
Datum rozhodnutí: 28.05.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 53/2013-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 28. května 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. M. , rozsudkem Obvodového soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 844 Ls 244 Js 211782/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Mnichov byl M. M. uznán vinným trestnými činy krádeže vloupáním, krádeže se zbraní a krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.
Trestné činnosti se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že
1. V blíže neznámé době mezi 28. 4. 2010, 15:00 hod. a 29. 4. 2010, 13:30 hod. se vydal s jinak stíhaným M. P. a další blíže neznámou osobou s přezdívkou P. , kteří předtím přijeli osobním vozem na spolkové území z P., k objektu v B.s., M., aby se tam vloupali do kanceláře poškozeného W. v suterénu a poohlédli se tam po nějakých cenných předmětech k ukradení. M. znal na základě dřívějšího setkání s poškozeným W. místo činu a věděl, kde se v kanceláři cenné věci nacházely. Při realizaci plánu se pokusil nejprve P. vylomit dveře do kanceláře páčidlem. Protože se to nepovedlo, rozbil M. skleněnou tabuli ve dveřích a vnikl do kanceláře, zatímco oba další spolupachatelé čekali přede dveřmi. V kanceláři odcizil 13 obrazů, 7 váz a 3 mísy s poklopem v celkové hodnotě asi 12.000 , vynesl je z prostor kanceláře a předal je před kanceláří čekajícím spolupachatelům P. a P. , kteří pak lup donesli do připraveného únikového vozidla a rozdělili.
2. V blíže neznámou dobu dne 30. 11. 2011 mezi 16:00 hod. a 22:30 hod. se odsouzení M. a Z., kteří bezprostředně předtím přijeli osobním vozem z Česka na spolkové území, vydali k objektu L.s., M., aby se tam vloupali do kanceláře poškozeného R. a tam hledali v sejfu cenné předměty. M. znal místo činu a věděl, že se tam nachází trezor. Při realizaci plánu se vydali ke kanceláři poškozeného R. ve čtvrtém poschodí, přičemž vstoupili do objektu otevřenými domovními dveřmi. Tam M. pomocí přineseného nože vyryl kolem zámku dveří kanceláře zářezy, zámek dveří vyndal a vnikl do prostor kanceláře. Tam odcizil mobilní telefon značky Sony Ericsson a krychlový trezor, v němž se nacházela hotovost 500,- v bankovkách 50,- a 100,- , klíčky od auta BMW 745d a různé dokumenty. Pak se vydali s lupem do parku v blízkosti W.s. a vypáčili odcizený trezor a peníze z něj vyndané si rozdělili rovným dílem. Klíč k osobnímu vozu si ponechal M. Celková hodnota lupu činila cca 800,- .
3. Dne 1. 12. 2011 kolem 4:00 hod. se vydali M., O. a Z., kteří předtím přijeli z Česka osobním vozem na spolkové území, k objektu v B.s., M., aby se tam vloupali do bytu poškozeného K. M. a O. vnikli do bytu poškozeného K. přes střešní terasu nacházející se ve 4. patře, na kterou se dostali přes požární žebřík, tak, že pomocí násady od koštěte násilím odblokovali sklápěcí okno terasových dveří. V bytě odcizili četné hodnotné předměty, zejména 1.700,- v hotovosti v bankovkách 5,-, 10,-, 100,- a 500,- , náramek zhotovený z bílého zlata se sponou s diamanty, cestovní pas poškozeného K., kameru Minox, několik zlatých mincí, dva mobilní telefony, laptop značky Acer, zapalovač Dunhill a zlaté manžetové knoflíky v celkové hodnotě cca 30.000,- . Tyto předměty dopravili do únikového vozidla připraveného Z., kde je uložili a odcizené peníze v hotovosti si rozdělili hned stejným dílem. Pak opustili únikovým vozidlem řízeným Z. M. směrem do Česka.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, spolu s dalšími spolupachateli), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona.
Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. května 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch