11 Tcu 52/2011
Datum rozhodnutí: 29.03.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 52/2011-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. března 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. Ch. , rozsudkem Obvodního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. 1 Ls 147 Js 60455/07 Haft, který nabyl právní moci dne 17. 7. 2008, a to pro trestný čin krádeže většího rozsahu podle §§ 242, 243 odst. 1 bod 1, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody z rozsudku Obvodního soudu Pirna ze dne 21. 8. 2007 sp. zn. Ds 147 Js 21074/07.

O d ů v o d n ě n í :


Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Pirna , Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci 17. 7. 2008 byl V. Ch. uznán vinným trestným činem krádeže většího rozsahu a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, a to se započítáním /zahrnutí/ trestu z rozsudku Obvodního soudu Pirna ze dne 21. 8. 2007 /při rozpuštění tamního úhrnného trestu odnětí svobody do jednotlivých trestů/.

Trestné činnosti, pro kterou byl V. Ch. odsouzen rozsudkem Obvodního soudu Pirna ze dne 9. 7. 2008 se dopustil podle jmenovaného soudu tím, že

1. v již nezjistitelné době v noci z 3. 12. 2006 na 4. 12. 2006 odcizil odsouzený s jinak stíhaným J. B. na základě předem učiněného plánu činu společně osobní vůz VW Golf IV, odstavený a uzamčený na R.-W.-S. na úrovni nemovitosti číslo . v B., černé barvy, majitelky L. K. v hodnotě cca 5.5000 euro tak, že jinak stíhaný J. B. osobní vůz zkratoval, zatímco odsouzený kontroloval okolí kvůli náhodně se objevivším osobám. Následně poté jinak stíhaný J. B. tento osobní vůz dopravil přes hraniční přechod S. do České republiky, kde ho pak odsouzený společně s jinak stíhaným J. B. za 18.000,00 českých korun prodali osobě s přezdívkou Bulhar . Odsouzený obdržel polovinu výdělku jako odměnu.
2. V již blíže nezjistitelné době mezi 16. 1. 2007 a 17. 1. 2007 odcizil odsouzený na základě předem učiněného plánu činu společně s jinak stíhaným J. B. z parkoviště u Netto Marken-Discount v C./čtvrť W.-K. zde odstavené a uzamčené osobní vozidlo VW Golf IV červené barvy, majitelky H. B. v hodnotě cca 4.000,00 euro, aby si toto ponechali pro sebe. I zde kontoroloval odsouzený okolí kvůli náhodným svědkům, zatímco jinak stíhaný J. B. osobní vůz vypáčil a zkratoval. Následně poté dopravil jinak stíhaný B. osobní vozidlo přes hraniční přechod N. do České republiky. Tam bylo vozidlo zajištěno, dříve než se odsouzenému a jinak stíhanému B. podařilo ho dále prodat.

Trestné činnosti, pro kterou byl V. Ch. odsouzen rozsudkem Obvodního soudu Pirna ze dne 21. 8. 2007, se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil v tím, že

1. v noci z 23. 12. 2006 na 24. 12. 2006 vylomil jinak stíhaný J. B. zámek u osobního vozu VW Passat, který byl zaparkovaný na M.str. v S. Následně vylomil zámek zapalování, vůz nastartoval a odjel, poté, co odsouzený nastoupil, s osobním vozem z místa. Zatímco jinak stíhaný B. auto páčil, pozoroval odsouzený v souladu s plánem činu okolí, aby jinak stíhaného B. varoval před blížícími se svědky. Odsouzený a jinak stíhaný B. měli v úmyslu s osobním vozem odjet do Česka. Když však asi po 800 metrech jízdy zámek řízení osobního vozu zapadl a odděleně stíhanému B. se pak nepodařilo zámek řízení překonat, nechali odsouzený a odděleně stíhaný osobní vůz stát na ulici G. Str. v S. Na osobním voze vznikla věcná škoda ve výši asi 1.500 euro.
2. Po tomto činu, zřejmě dne 24. 12. 2006 otevřel odděleně stíhaný B. pomocí přivezeného klíče transportér Fiat Ducato, který byl zajištěný zaparkován na zadním dvoře nemovitosti M. v S., a pokusil se osobní vůz nastartovat manipulací zapalovacím zámkem, aby s osobním vozem odjel do Česka. Nastartování osobního vozu se ovšem nepodařilo na základě aktivovaného imobilizéru. I během tohoto jednání odsouzený podle domluvy pozoroval blízké okolí, aby jinak stíhaného B. varoval před eventuálními svědky. Na osobním voze vznikla věcná škoda ve výši cca 200 euro. Odsouzený očekával, že za své přispění při činu po podařené akci obdrží částku 5.000 českých korun.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 3. 2011 pod č. j. 1388/2009-MOT-T/6 podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky ( § 4 odst. 4 zákona.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený V. Ch. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmům společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. března 2011

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman