11 Tcu 51/2008
Datum rozhodnutí: 24.11.2008
Dotčené předpisy:




11 Tcu 51/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky B. H., rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2007, sp. zn. 4 KLs 172 Js 10850/07, pro trestný čin zkrácení daně podle § 369 odst. 1 č. 1, § 370 odst. 1 č. 2 a 3, § 375 odst. 2, věta první č. 1, věta druhá, daňového řádu Spolkové republiky Německo, a § 25 odst. 2, § 73, § 73a, § 74, § 74a a § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 7. září 2007, byl B. H. uznán vinným trestným činem zkrácení daně podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:

- v blíže nezjištěném časovém rozmezí přibližně od září roku 2006, celkem v 16 případech, přivezl na objednávku jinak odsouzeného K. K. na různá místa Spolkové republiky Německo (zejména do B.), celkem 10 650 kartónů cigaret značky Marlboro, Pall Mall nebo L & M, aniž by je přihlásil k proclení, a to tak, že je vždy ukryl v pronajaté dodávce značky IVECO, české SPZ, pod legálně dováženým zbožím určeným vietnamským odběratelům ve Spolkové republice Německo. Odsouzený tak způsobil škodu ve výši 296 602,50 EUR. Za každou jízdu získal odsouzený finanční prospěch ve výši 4 000,- Kč.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený B. H. se dopustil trestného činu, který je závažným trestným činem proti hospodářské a daňové soustavě i podle českého právního řádu, přičemž nebezpečnost jeho jednání je zvyšována tím, že se ve více případech podílel na organizovaném nelegálním převážení zboží. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2008



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík