11 Tcu 50/2016
Datum rozhodnutí: 11.01.2017
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 50/2016 -27

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 11. 1. 2017 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. S. , rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 28. 2. 2014, sp. zn. 27 Ds 125 Js 21010/13 (2), a to při zahrnutí úhrnného trestu z rozsudku Obvodového soudu Marienberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 8 Ds 760 Js 9472/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 28. 2. 2014, sp. zn. 27 Ds 125 Js 21010/13 (2), Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2014, byl M. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, a to při zahrnutí úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Marienberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 8 Ds 760 Js 9472/13, který nabyl právní moci téhož dne.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v úmyslu si trestnou činností zajistit nikoli přechodný zdroj příjmů, společně se zvlášť stíhaným L. L. a na základě jejich vzájemné domluvy dne 11. 9. 2013 v Ch., v době kolem 17:15 hod. odcizili z prodejny Kaufland různou kosmetiku a žvýkačky v celkové hodnotě 711,13 euro tím způsobem, že M. S. odcizené zboží vkládal do tašky L. L. se záměrem toto zboží posléze prodat na vietnamském trhu v České republice, přičemž takto činil na základě objednávky tamějšího prodejce.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky.

Pokud jde o odsouzení Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 28. 2. 2014, sp. zn. 27 Ds 125 Js 21010/13 (2), týká se skutku, které vykazuje znaky trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku.

Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně trestného činu z rozsudku Obvodového soudu Marienberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2013, sp zn. 8 Ds 760 Js 9472/13, který nabyl právní moci téhož dne, a jenž rovněž vykazuje znaky trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku. Trestná činnost, za niž byl M. S. tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že na základě vzájemné dohody a v součinnosti se zvlášť stíhaným L. L.:
1 . dne 8. 3. 2013 kolem 13:27 hod. v prodejních prostorách firmy E. M., J. E. W. S. v M., odcizil vody po holení, a to 3 ks zn. Adidas After Shave a 7 ks zn. Axe After Shave, a to v hodnotě 59,00 eur,

2. dne 8. 3. 2013 kolem 15:00 hod. v prodejních prostorách firmy ALDI GmbH & Co, KG, D., v O., odcizil 108 balení žvýkaček a 1 balení kávy, vše v hodnotě 184,81 eur.

Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. S. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s další osobou, více útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl ve Spolkové republice Německo i v České republice již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 1. 2017

JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu