11 Tcu 49/2011
Datum rozhodnutí: 24.08.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 49/2011 - 6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. C. rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 13. 10. 2008, sp. zn. 24 Hv 27/08w, který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestný čin řemeslné krádeže částečně spáchané vloupáním podle §§ 127, 129 č. 1, 130 první a čtvrtý případ rakouského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau ze dne 13. 10. 2008 byl D. C. uznán vinným trestným činem řemeslné krádeže částečně spáchané vloupáním a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Krems a. d. Donau tím, že ve městě G.
1. dne 20. 8. 2008 odcizil firmě Billa AG alkoholické nápoje a sladkosti v hodnotě 45,67 ,
2. dne 29. 8. 2008 firmě OVB-Vermögensberatung odcizil notebook a příruční pokladnu neznámé hodnoty, přičemž otevřel zvenku pootevřené okno a dostal se do kancelářských místností. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 3. 3. 2011, pod č. j. 1585/2009 MOT T/6, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený D. C. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se trestné činnosti dopustil opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. srpna 2011

Předseda senátu :
JUDr. Karel Hasch