11 Tcu 48/2004
Datum rozhodnutí: 27.02.2004
Dotčené předpisy:




11 Tcu 48/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 27. února 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Rakouské republiky a rozhodl t a k t o :

Podle § 384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného L. H., státního občana České republiky, s e u z n á v á na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 2. 10. 2003, sp. zn. 512 Hv 131/03s.



O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 2. 10. 2003, sp. zn. 512 Hv 131/03s, byl L. H. uznán vinným zločinem zločinecké organizace podle § 278a rakouského trestního zákona, přečinem převaděčství podle § 104 odst. 1 a 3 rakouského cizineckého zákona a přečinem padělání obzvláště chráněných listin podle § 223 odst. 2, § 224 rakouského trestního zákona. Za tyto trestné činy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jedenácti měsíců. Uvedené trestné činnosti se dopustil podle zjištění cizozemského soudu tím, že přinejmenším v době od 17. 8. do 14. 9. 2003 působil v České republice a na různých místech Rakouska jako člen zločinného spolčení zaměřeného na opakující se a plánovité páchání závažných trestných činů v oblasti převaděčství a napomáhal protiprávnímu vstupu cizinců do Rakouska a jiných členských států Evropské unie s úmyslem získat nemalý majetkový prospěch. Konkrétně ve dnech 17. 8. 2003, 22. 8. 2003 a 14. 9. 2003 převedl z České republiky do Rakouska a odtud přinejmenším do Itálie osm cizinců ruské a moldavské národnosti, za což měl obdržet částku 3.500,- Kč za každé převedení. Ve všech případech použil pro cizince při přechodu státních hranic českých cestovních pasů padělaných vyměněním fotografie, které byly předkládány příslušným úředníkům při hraniční kontrole. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 2. 10. 2003.

V současné době odsouzený L. H. vykonává trest odnětí svobody v J. ú. pro výkon trestu v K. s tím, že podle vyjádření příslušných orgánů má být výkon trestu ukončen dne 14. 8. 2004.

L. H. v dopise doručeném Ministerstvu spravedlnosti České republiky dne 12. 11. 2003 požádal z rodinných důvodů o předání k výkonu výše uvedeného trestu do České republiky. Obdobné prohlášení učinil do protokolu u Zemského soudu v Korneuburgu dne 21. 11. 2003.

Ministerstvo spravedlnosti Rakouské republiky se obrátilo na Ministerstvo spravedlnosti České republiky se žádostí o převzetí výkonu trestu odnětí svobody v této trestní věci.



Ministerstvo spravedlnosti České republiky proto předložilo dne 2. 2. 2004 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a odst. 1 tr. ř. rozsudek citovaný ve výroku tohoto rozhodnutí uznal na území České republiky.



Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné i smluvní podmínky pro uznání předmětného rozsudku soudu Rakouské republiky jsou v této věci splněny. Nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by podle Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních, uveřejněné pod č. 113/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána, navrženému postupu bránily.

L. H. je podle údajů z centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra České republiky občanem České republiky, který vyjádřil souhlas s předáním k výkonu zbytku trestu uloženého cizozemským soudem do České republiky. Přitom pravomocné odsouzení se týká trestné činnosti, která vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovoleného předkročení státní hranice podle § 171a trestního zákona a padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 trestního zákona). K promlčení výkonu trestu podle právního řádu některého ze smluvních států nedošlo, přičemž zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu čtyř měsíců.

Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání výše označeného cizozemského rozsudku vyhovuje.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. února 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík