11 Tcu 44/2007
Datum rozhodnutí: 26.06.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 44/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. června 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 1 KLs 7 Js 7371/2005, a to pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1, § 29a odst. 1 č. 2, odst. 2, přílohy III zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, § 25 odst. 2, § 53, § 55 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání sedmi let a tří měsíců, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let uloženého mu rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 1 KLs 7 Js 585/2003.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 12. 4. 2006, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. P. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání sedmi let a tří měsíců, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let uloženého mu rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 1 KLs 7 Js 585/2003.

Trestné činnosti, pro kterou byl P. P. odsouzen citovaným rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf. ze dne 12. 4. 2006 se dopustil podle zjištění uvedeného soudu tím, že od roku 2002 obchodoval společně se K. H. B. s metamfetaminem, který pocházel z Č. r. Odsouzený měl potřebné kontakty na dodavatele metamfetaminu v Č. r., napojil B. na tyto kontakty k dodavatelům, a účastnil se rovněž nákupů. V případě získání většího množství drogy, které nemohl B. najednou dopravit, uskladnil odsouzený část drogy ve svém bytě. Metamfetamin dovezl buď K. H. B. anebo odsouzený přes hraniční přechod do bytu B. Ten se pak postaral o odbyt metamfetaminu. Peníze na prvotní nákup drogy obstaral rovným dílem odsouzený i B. Další nákupy se financovaly z prodeje drogy dovezené. Zbytek výnosů byl rozdělen mezi odsouzeného a B. Nákupní cena činila 670 Kč (22 až 23 EUR) za gram drogy, přičemž požadoval B. obnos mezi 30 až 50 EUR za gram.

Trestné činnosti, pro kterou byl P. P. odsouzen citovaným rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf. ze dne 21. 4. 2004, se dopustil podle zjištění uvedeného soudu tím, že se společně s K. H. B. nejpozději na konci srpna 2002 dohodli, že v budoucnu budou obchodovat s metamfetaminem dováženým z Č. r. Odsouzený znal dodavatele metamfetaminu jménem J. , od kterého bylo možno získat určité množství této drogy. Úkolem odsouzeného bylo nakoupit metamfetamin a dostat ho přes hraniční přechod. Při větších nákupech provázel odsouzeného B. Nákupní cena metamfetaminu, který byl vesměs velice dobré kvality a jednotlivá dávka měla podíl účinné látky vyšší než 30 g metamfetaminu, činila pravidelně 670 Kč za každý gram. Úkolem K. H. B. bylo postarat se o dovezenou drogu, přičemž při prodeji požadoval 35 až 37 EUR za gram. Při této transakci K. H. B. vyplácel odsouzenému odměnu mezi jednou třetinou a polovinou vypočítaných čistých příjmů.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 5. 2007, pod sp. zn. 1757/2005 MO M/12, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 5. 6. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. P. je občanem České republiky, který byl ve dvou případech odsouzen cizozemským soudem, přičemž se obě odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se pro finanční prospěch dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti proti rizikům vyplývajícím z nekontrolovaného dovozu a prodeje psychotropních látek. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve velkém množství případů se podílel na dovozu a prodeji velkého množství psychotropní látky), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Pro úplnost je dále nutno konstatovat, že Nejvyšší soud České republiky na základě návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 1757/2005 MO M/5, již dne 26. 10. 2005, pod sp. zn. 11 Tcu 89/2005, rozhodl o zaznamenání údajů o jiném odsouzení P. P. rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 1 KLs 7 Js 585/2003, tedy včetně údaje o uložení trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let a trestu zákazu řízení motorových vozidel na území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let. Citovaný trest odnětí svobody byl přitom, jak vyplývá z výroku tohoto usnesení, nyní zaznamenávaným odsouzením zahrnut do celkové výměry trestu odnětí svobody v délce trvání sedmi let a tří měsíců. Proto v tomto směru nelze k záznamu dřívějšího trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let v evidenci Rejstříku trestů na podkladě usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. 11 Tcu 89/2005, již přihlížet. Tento závěr však neplatí ohledně shora citovaného trestu zákazu řízení motorových vozidel na území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let, neboť tento trest nebyl nyní posuzovaným rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf. ze dne 12. 4. 2006 dotčen.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. června 2007



Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch