11 Tcu 42/2013
Datum rozhodnutí: 21.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 42/2013-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů se na odsouzení občana České republiky D. D. rozsudkem Zemského soudu Graz ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 9 Hv 144/10 p, který nabyl právní moci 2. 11. 2010, a to pro trestný čin výdělečné těžké krádeže vloupáním podle §§ 127, 128 odst. 2, 129 bod 1, 130 čtvrtý případ trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání tří let se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Graz ze dne 27. 10. 2010 byl D. D. uznán vinným trestným činem výdělečné těžké krádeže vloupáním a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Shora uvedené trestné činnosti se obviněný dopustil podle zjištění Zemského soudu Graz tím, že dne 8. 9. 2010 v Grazu ve vědomé a chtěné spolupráci s doposud ještě neznámým spolupachatelem odcizil cizí movitou věc, a to osobní vůz Porsche Panamera Turbo, rok výroby 2009, v hodnotě 175.900, --EUR R. R. jakožto odpovědné osobě firmy Porsche Inter Auto GmbH & Co KG vloupáním, a to tak, že jmenovanému odcizil z kapsy saka protiprávně klíč od osobního vozu, tento nastartoval a z areálu firmy Porsche Inter Auto GmbH & Co KG odjel, s úmyslem tento odcizit, jeho přivlastněním si se protiprávně obohatit, přičemž tuto krádež spáchal vloupáním s úmyslem, opakovaným pácháním činu si opatřit trvalý příjem.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 3. 2013 pod j. č. 233/2011-MOT-T/9, podle ustanovení § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh, aby rozhodl, že se na odsouzení shora jmenovaného českého občana rozsudkem Zemského soud Graz ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 9 Hv 144/10 p hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou pro rozhodnutí splněny zákonné podmínky.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom s úmyslem opakovaným pácháním trestné činnosti opatřit si trvalý příjem. Byla způsobena značná škoda (175. 900-- EUR). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. března 2013


Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman