11 Tcu 42/2011
Datum rozhodnutí: 13.04.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 42/2011-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. dubna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. O. rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 2 KLs 110 Js 4433/2005, a to pro trestný čin závažné loupeže podle § 249 odst. 1, § 250 odst. 1 č. 1b, § 25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a 6 (šesti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo, byl M. O. uznán vinným ze spáchání trestného činu závažné loupeže dle shora uvedených ustanovení trestního zákona Spolkové republiky Německo a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 6 (šesti) let a 6 (šesti) měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že dne 19. 1. 2002 kolem 9.20 hod. v obci F., Spolková republika Německo, společně s dalšími osobami vstoupil do klenotnického obchodu S., a to s kuklou na hlavě, přičemž pistolí namířil na klenotníka S. S., dále na prodavačku H. D. a zákazníka R. P., donutil je lehnout si na zem. Další spolupachatel nastříkal dráždivý plyn do obličeje G. S., odsouzený mezitím spoutal lepicí páskou S. S. na rukou i nohou a přitom na něj neustále mířil pistolí, další spolupachatel kamenem rozbil skleněnou vitrínu, ze které odcizil 18 ks náramkových hodinek zn. Tag Neuder a IWC o celkové hodnotě 63 229 Euro, tyto naskládal do baťohu a poté s kořistí z prodejny utekli.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený M. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 173 tr. zákoníku).

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Nelze přehlédnout vysokou společenskou škodlivost jeho činu, a to s ohledem na způsob jeho provedení, plánovanou součinnost více osob, jakož i výši způsobené škody. Rovněž tak druh a výměra uloženého, již citelného, trestu odnětí svobody odůvodňují zapsání tohoto odsouzení do evidence rejstříku trestů.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. dubna 2011

Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík