11 Tcu 42/2007
Datum rozhodnutí: 26.06.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 42/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. června 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. G. rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, ze dne 29. 7. 1998, sp. zn. 10 KLs 241 Js 214246/98, a to pro trestný čin závažné loupeže a trestný čin ublížení na zdraví podle § 249 odst. 1, § 250 odst. 2 č. 1, odst. 3, § 223, § 224 odst. 1 č. 2, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci 6. 8. 1998, byl Z. G. uznán vinným trestným činem závažné loupeže a trestným činem ublížení na zdraví podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a šesti měsíců.

Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že poté, co přijel společně se svým přítelem autobusem z B. do M., kde chtěl koupit náhradní díly k automobilu a v M. se dopoledne dne 11. 5. 1998 ztratil svému příteli, který měl všechny jeho peníze, čekal nejprve od 9:30 hod. do 11:30 hod. na lavičce v parku, kde vypil čtyři plechovky piva po 0,33 l, jelikož se však jeho přítel už nevrátil a odsouzený zůstal bez hotovosti, rozhodl se opatřit si peníze na zpáteční cestu do Č. r.

Kolem 15:30 hod. v oblasti F. S. zpozoroval 74 letou důchodkyni L. W., která šla pěšky po Z. vedoucí parkem a přitom nesla svou kabelku, jejíž ucho měla křížem přes záda. Obžalovaný se k ní přiblížil zezadu a zasadil jí silný úder, v jehož důsledku se poškozená skácela k zemi. Zároveň uchopil ucho její kabelky a pokusil se ji poškozené vytrhnout. To se však nepodařilo, a proto odsouzený nastříkal poškozené do obličeje slzný sprej, přičemž se opětovně snažil vytrhnout kabelku poškozené. Jelikož však odsouzený táhl poškozenou několik metrů po štěrku, způsobil jí po celé levé paži rozsáhlé odřeniny. Poškozená nakonec kabelku, která obsahovala hotovost ve výši 130 DEM, klíče od domu, poukaz k lékaři a další doklady, pustila a odsouzený s ní utekl. Na volání poškozené o pomoc začala odsouzeného pronásledovat studentka V. a svědek B., který chtěl prchajícího odsouzeného zastavit. Odsouzený mu nastříkal do obličeje slzný plyn a také se ho pokusil uhodit dřevěným klackem. Odsouzený sice mohl v útěku pokračovat, byl však krátce nato dopaden policejní hlídkou, přičemž se vehementně bránil zatčení a policistům nadával slovy S. .

V důsledku jednání odsouzeného utrpěla poškozená W. značné odřeniny po celé levé paži, jakož i poleptání pravého oka a musela být tři týdny v lékařském ošetřování. Mimo to měla po přepadení dva týdny těžké noční můry a trpí od té doby úzkostí, kdykoliv za ní někdo jde. Svědek B. se útoku obžalovaného slzným plynem částečně vyhnul, takže jeho očí silně slzely toliko 20 minut. V době spáchání činu vykazoval odsouzený maximální koncentraci alkoholu v krvi 0,33 .

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 5. 2007, pod sp. zn. 279/2007 MO T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 1. 6. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený Z. G. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. G. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti svobodě jedince a proti jeho majetku. Jednal přitom za takových okolností (násilí použil proti starší osobě a svůj čin spáchal surovým způsobem), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Nelze rovněž přehlédnout, že byl již v minulosti na území České republiky odsouzen za shodnou trestnou činnost, přičemž nyní posuzovaný čin spáchal v krátké době od propuštění z vězení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. června 2007

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch