11 Tcu 40/2011
Datum rozhodnutí: 22.03.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 40/2011-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. března 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky O. L. rozsudkem Obvodního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. 200 Ls 318 Js 003184/10 17, který nabyl právní moci dne 9. 7. 2010, a to pro trestný čin pokusu o krádež podle §§ 242 odst. 1 a odst. 2, 243 odst. 1 bod 1, 2 a 3, 22, 23 odst. 1, 25 odst. 2, 52, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců.
O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci 9. 7. 2010, byl O. L. uznán vinným trestným činem pokusu o krádež podle shora uvedených předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený O. L. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že

1. dne 18. 1. 2010 kolem 23.30 hod vnikl s dalším obviněným ve vědomé a chtěné spolupráci na základě předem dohodnutého plánu činu vypáčením zámku zadních dveří do osobního vozu VW T5, poškozeného P. H., zaparkovaného, řádně uzamčeného na ulici B. v blízkosti domovního čísla v D., přičemž měli v úmyslu osobní vůz VB T5 odcizit. Protože však byl vypáčením zámku aktivován alarm osobního vozidla, uprchli obvinění, kteří již předtím vymontovali části obložení sloupku řízení a zámek zapalování a vypáčené osobní vozidlo tam zanechali. Osobní vozidlo poškozeného P. H. mělo v době činu hodnotu 26.000,--euro. Na osobním vozidle tím vznikla, s čímž obvinění vědomě počítali, škoda ve výši 1.874, 98 euro.

2. Dne 19. 1. 2010 kolem 00.20 hod. vypáčili obvinění ve vědomé a chtěné spolupráci na základě předem dohodnutého plánu činu zámek u dveří u řidiče vozidla VW Škoda Octavia, poškozeného M. S., řádně uzamčeného a zaparkovaného na ulici E. Str. v úrovni domovního čísla v D., aby toto vozidlo pak odcizili. Protože však právě v ten okamžik poškozený M. S. přicházel, uprchli obvinění a osobní vůz zde zanechali. Osobní vozidlo poškozeného M. S. mělo v době činu hodnotu 16.000,--euro. Na vozidle vznikla, s čímž obvinění vědomě počítali, škoda ve výši 1.261,76 euro.

Obvinění jednali vždy s úmyslem obstarat si nejen přechodný zdroj příjmů v určitém objemu.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1974 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 3. 3. 2011.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který byl za něj uložen. Dále je nutno uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovené v § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený O. L. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin pokusu o krádež podle ust. § 205 tr. a § 21 tr. zákoníku). V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti ve spolupachatelství), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2011

Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman