11 Tcu 4/2001
Datum rozhodnutí: 26.01.2001
Dotčené předpisy:



11 Tcu 4/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Justičního úřadu Svobodného a hanzovního města Hamburg, Spolková republika Německo, o povolení průvozu D. G. , a rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. ledna 2001 podle § 383c tr. ř. a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněno pod. č. 553/1992 Sb.) t a k t o:

Povoluje se p r ů v o z odsouzené osoby D. G. územím České republiky, pro účely předání k výkonu trestu do Spolkové republiky Německo, a to trestu uloženému mu rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 26. srpna 1998, sp. zn. 1 T 33/98, který nabyl právní moci dne 11. listopadu 1998, jimž byl odsouzený uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek, jedů a prekursorů podle § 187 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona Slovenské republiky, jehož se měl dopustit s další spoluodsouzenou osobou tím, že dne 9. ledna 1998, poté co převzali od blíže neustanovené osoby 11 390 gramů heroinu zalisovaného do 23 balíků v úmyslu vyvézt ho do ciziny, tento ukryli do speciálně připravené skrýše za palivovou nádrží automobilu Mercedes Benz 380 SE státní poznávací značky ......... a pokusili se jej provézt přes hraniční přechod B. B. do Rakouska, kde byla látka celní kontrolou zajištěna. Za tento trestný čin byl odsouzenému uložen trest odnětí svobody v trvání devíti let a trest vyhoštění.

Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě .

O d ů v o d n ě n í :

Justiční úřad Svobodného a hanzovního města Hamburg, Spolková republika Německo, požádal na základě čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněno pod. č. 553/1992 Sb.) o povolení průvozu státního občana Spolkové republiky Německo D. G. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání odsouzeného ze Slovenské republiky do Spolkové republiky Německo k výkonu trestu odnětí svobody. D. G. byl odsouzen výše již citovaným rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 26. srpna 1998, sp. zn. 1 T 33/98, který nabyl právní moci dne 11. listopadu 1998.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Justičního úřadu Svobodného a hanzovního města Hamburg z hlediska splnění právních podmínek citované mezinárodní úmluvy. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu pro trestný čin, který z hlediska právních řádů Spolkové republiky Německo i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob. Výkon trestu není promlčen podle právního řádu Spolkové republiky Německo ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky, a čin, za který byla odsouzena, je trestným činem i podle právního řádu České republiky. Justiční úřad Svobodného a hanzovního města Hamburg je na základě výhrady učiněné Spolkovou republikou Německo k článkům 5.2 a 5.3 Úmluvy o předávání odsouzených osob orgánem příslušným k podání žádosti o průvoz, neboť vykonává působnost zemského ministerstva spravedlnosti.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného D. G. za účelem jeho předání k výkonu trestu ve Spolkové republice Německo, Nejvyšší soud České republiky žádosti Justičního úřadu Svobodného a hanzovního města Hamburg vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu (čl. 16. 5. Úmluvy).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. ledna 2001


Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík