11 Tcu 39/2009
Datum rozhodnutí: 02.06.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 39/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 2. června 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. M. rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 140 Ks 101 Js 278/07 (1/08), který nabyl právní moci dne 27. 8. 2008, a to pro trestný čin zabití podle § 212 odst. 1 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 24. 4. 2008 byl M. M. uznán vinným trestným činem zabití a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v Kleve tím, že dne 16. 4. 2007 v K., s úmyslem zabít, uškrtil a zardousil N. v. B., a to v rozrušení, ale ještě odpovědný, po předchozí hádce, se záměrem vyřešit vztah, který mezi ním a poškozeným trval asi 12 let. Následně utekl s penězi a vozem oběti do České republiky.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 5. 2009, pod č. j. 313/2009 MOT T/4, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně lidského života. Tuto trestnou činnost lze označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, neboť se jedná o jeden z nejzávažnějších trestných činů a útok proti lidskému životu je již samo o sobě bez dalších přitěžujících okolností nutno hodnotit jako závažný ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. června 2009

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch