11 Tcu 39/2000
Datum rozhodnutí: 15.08.2000
Dotčené předpisy:




11 Tcu 39/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. 8. 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky O. Š. rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech ze dne 10. 11. 1997 sp. zn. 202 Ls 142 Js 28933/97, Spolková republika Německo, a to pro závažné souběžně vykonané trestné činy výdělečného převádění cizinců páchané ve skupině podle § 92, § 92a odst. 1 č. 1, odst. 2 č. 1 cizineckého zákona a § 25, § 53, § 69 odst. 1, § 69b trestního zákona Spolkové republiky Německo k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a sedm měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech ze dne 10. 11. 1997 sp. zn. 202 Ls 142 Js 28933/97, Spolková republika Německo, byl obviněný O. Š. odsouzen pro závažné souběžně vykonané trestné činy výdělečného převádění cizinců páchané ve skupině podle § 92, § 92a odst. 1 č. 1, odst. 2 č. 1 cizineckého zákona a § 25, § 53, § 69 odst. 1, § 69b trestního zákona Spolkové republiky Německo. Této trestné činnosti se dopustil O. Š. tím, že na základě několikanásobného, vždy nového rozhodnutí, prováděl v pracovní součinnosti s jinými buď sám převádění cizinců jako řidič vozidla, ve kterém byli cizinci proti zaplacení převáděni, nebo obstarával za odměnu vozidla potřebná pro převádění, přičemž si byl vědom, že zahraniční státní příslušníci nedisponují povolením potřebným pro přicestování do Spolkové republiky Německo. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen O. Š. k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a sedm měsíců.

Dne 25. 5. 2000 pod sp. zn. 3733/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká činů, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (nedovolené překročení státní hranice, resp pomoc k tomuto trestnému činu podle § 171a odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák., resp. i podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Šlo o rozsáhlou v posledních letech se velice rozšiřující závažnou trestnou činnost, která souvisí i s porušováním mezinárodních zájmů České republiky. Obviněnému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 8. 2000

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch