11 Tcu 37/2015
Datum rozhodnutí: 24.09.2015
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 37/2015-18

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal dne 24. září 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. A. , rozsudkem Zemského soudu Vídeň, Rakousko, ze dne 14. 5. 2012, sp. zn. 051 Hv 39/12w, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Vídeň byl A. A. uznán vinným trestnými činy těžké výdělečné krádeže, částečně dokonané, částečně ve stádiu pokusu, odcizení bezhotovostních platebních prostředků a omezení užívání listin a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Vídeň tím, že ve Vídni
1. dne 4. 11. 2011 paní R. B. odcizil peněženku s 250 , platební kartu, kterou následně vybral 1 500 , a E-kartu,
2. dne 7. 11. 2011 paní H. G. peněženku se 70 , platební kartu, kterou následně vybral 500 , a E-kartu, paní E. H. peněženku s 50 , platební kartu, kterou následně vybral 1 400 a dne 7. 11. 2011 se pokusil vybrat dalších 300 , služební průkaz a E-kartu znějící na jméno E. H. a E-kartu znějící na jméno V. H., paní Z. D. peněženku s 600 , stříbrný řetízek v hodnotě 120 , měsíční průkazku W. L., platební kartu, kterou se dne 7. 11. 2011 pokusil vybrat hotovost, a různé zákaznické karty,
3. dne 12. 3. 2012 paní S. K. peněženku se 75 , platební kartu, kterou následně vybral 300 , srbský občanský průkaz, E-kartu, roční průkazku W. L. a různé zákaznické karty.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh

Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle § 205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku a na ochraně platebních prostředků a řádného fungování bezhotovostního platebního styku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. září 2015
JUDr. Karel Hasch předseda senátu