11 Tcu 35/2013
Datum rozhodnutí: 27.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 35/2013-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, P. B. , rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. Ds 404 Ls 412 Js 51285/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. Ds 404 Ls 412 Js 51285/10, který nabyl právní moci dne 3. 8. 2011, byl P. B. uznán vinným trestným činem krádeže se zbraní ve dvou případech a z trestného činu krádeže ve čtyřech případech, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.

Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, se P. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v době od 19. 10. 2010 do 6. 11. 2010, jednáním popsaným v bodech 1) až 6) rozsudku, zejména v oblasti města H. a v N. , jednak v obchodních prostorách blíže neurčených prodejen, jednak v obchodních prostorách firem Kaufland, Diska, Drogerii Müller a Rewe odcizil různé zboží (alkohol, různé kosmetické výrobky, cigarety, ponožky, spodní prádlo, sladkosti, CD a sluchátka, potraviny), vše v hodnotě cca 243,- Eur, přičemž v případě skutků pod body 5) a 6) rozsudku měl při páchání trestné činnosti u sebe nůž na koberce.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. B. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že za trestnou činnost obdobného charakteru byl jak v České republice, tak i ve Spolkové republice Německo již v minulosti odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. března 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík