11 Tcu 35/2005
Datum rozhodnutí: 08.06.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 35/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. června 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. F., rozsudkem Soudu v Bolzanu, Italská republika, ze dne 28. 11. 2003, č. 785/03, a to pro trestný čin podle § 12 odst. 3 Legislativního výnosu č. 286/98, k trestu odnětí v trvání jednoho roku a osmi měsíců a peněžitému trestu ve výměře 30 000 EUR.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Bolzanu, Italská republika, ze dne 28. 11. 2003, č. 785/03, jenž nabyl právní moci dne 22. 12. 2003, byl L. F. uznán vinným trestným činem podle § 12 odst. 3 Legislativního výnosu č. 286/98, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců a peněžitému trestu ve výměře 30 000 EUR. Této trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že za účelem osobního obohacení dne 25. 11. 2003 převezl do I. přes hraniční přechod v B. čtyři občany č. n.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. F. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě více cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se přitom o v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch