11 Tcu 33/2009
Datum rozhodnutí: 26.05.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 33/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. května 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky M. P. a D. L., rozsudkem Obvodního soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 8. 10. 1997, sp. zn. 1137 Ls 366 Js 37224/97, který nabyl právní moci dne 8. 10. 1997, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství v souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými látkami podle §§ 29 a I, 30 I 4, 3 I, 2 I, 1 I i. V. m. Anl. III BtMG, 25 II, 52 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Mnichov ze dne 8. 10. 1997 byli M. P. a D. L. uznáni vinnými trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství v souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými látkami a byli shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzení dopustili podle zjištění Obvodního soudu Mnichov tím, že dne 24. 4. 1997 mezi 2.30 a 3.00 hod. prodali zvlášť stíhanému K. v O. v jeho bytě v A. S. dva sáčky s kokainovým přípravkem (jeden sáček o hmotnosti 72,6 g a obsahu hydrochloridu kokainu 70,5 g a jeden sáček s 12,1 g kokainového přípravku s obsahem čistoty 71,6 %) za cenu 8 000 DM. Tyto kokainové přípravky odsouzení získali laciněji v Belgii nebo v Holandsku a dovezli je do Německa. Jednali přitom s úmyslem dosáhnout zisku. Neměli potřebné povolení k obchodování s omamnými látkami a věděli, že za obchodování s nimi jim hrozí trest.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 4. 2009, pod č. j. 337/2009 MOT T/3, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení M. P. a D. L. jsou oba občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení se dopustili úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami a přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku. Jednali přitom v takovém rozsahu, že již lze tuto jejich trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2009

Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch