11 Tcu 31/2013
Datum rozhodnutí: 23.04.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 31/2013-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. dubna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. G. , rozsudkem Soudu v Civatavecchia, Italská republika, ze dne 8. 7. 2010, sp. zn. 4868/2009, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Civatavecchia byla M. G. uznána vinnou trestnými činy podle §§ 589 odst. 3 č. 1) a 4, 590 italského trestního zákona a 186 italského silničního zákona a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění Soudu v Civatavecchia tím, že dne 22. 12. 2008 v L. řídila automobil Peugeot 307, ve vážném stavu opilosti, s odebraným řidičským průkazem, přejela do protisměru, v němž jelo vozidlo Toyota Yaris, a zavinila tak čelní srážku obou vozidel, čímž způsobila smrt řidičky M. O. a těžké zranění spolujezdkyně C. D. A.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy usmrcení z nedbalosti podle § 143 tr. zákoníku a minimálně ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená se dopustila závažné nedbalostní trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně života a zdraví. Jednala přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o způsobený následek), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch