11 Tcu 31/2002
Datum rozhodnutí: 22.03.2002
Dotčené předpisy:




11 Tcu 31/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. března 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. F., rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 26. 10. 1995, sp. zn. 8 KLs 340 Js 16601/95, a to pro trestný čin společného pašeráctví za účelem výdělku ve čtyřech případech podle § 373 odst. 1 daňového řádu a § 25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 26. 10. 1995, sp. zn. 8 KLs 340 Js 16601/95, jenž nabyl právní moci dne 31. 10. 1995, byl S. F. uznán vinným trestným činem společného pašeráctví za účelem výdělku ve čtyřech případech podle § 373 odst. 1 daňového řádu a § 25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že ve dnech 9. 10. a 16. 5. 1995 pašoval v součinnosti se spoluodsouzeným S. vždy 250 000 kusů a dne 17. 5. 1995 280 600 kusů nezdaněných cigaret z České republiky do Spolkové republiky Německo. S. F. se na pašování cigaret podílel jako organizátor, když nejdříve telefonicky zajistil předání nákladního vozidla S. a v kamenolomu v blízkosti obce L. nakládku cigaret do tohoto vozidla, přes které byl naložen sypký materiál. Poté jel vždy S. s nákladním vozidlem do Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod S., kde na celnici předložil nákladní list, na němž byl zapsán jen náklad sypkého materiálu, cigarety nepřihlásil a nezaplatil dovozní poplatky. Mezitím F. svým osobním vozem zn. Renault, české státní poznávací značky, přejel přes hraniční přechod S. na německé území, kde navedl S. na místo překládky a předal cigarety odběratelům. Dne 17. 5. 1995 při vykládce cigaret byli odsouzení zadrženi příslušníky Celní pátrací služby a přepravované cigarety byly zajištěny. Za cigarety nebyly v prvních třech případech zaplaceny poplatky ve výši vždy 64 697,50 DM a v poslední případě ve výši 72 616,47 DM. S. F. byla za jeho účast na přepravu cigaret v prvních dvou případech zaplacena částka 100 DM a v dalších dvou mu byla shodná částka přislíbena. Za tento trestný čin byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Dne 30. 1. 2002 pod sp. zn. 2451/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné podobné platby podle § 148 tr. zák., trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. S. F. se jako organizátor podílel na závažné úmyslné trestné činnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík