11 Tcu 3/2016
Datum rozhodnutí: 25.02.2016
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 3/2016 -88

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 25. 2. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky T. B., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení T. B. rozsudkem Obvodního soudu Biberach ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 3 Ls 41 Js 7876/14 jug., po zahrnutí rozsudku Obvodního soudu Biberach ze dne 8. 5. 2013, sp. zn. 3 Ls 42 Js 15565/12 Hw/Jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky a bude zapsáno do Rejstříku trestů jako úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Biberach ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 3 Ls 41 Js 7876/14 jug., který nabyl právní moci 24. 7. 2014, byl obviněný T. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu nedbalostního opilství v silničním provozu a jiných trestných činů popsaných blíže v rozsudku a po zahrnutí rozsudku Obvodního soudu Biberach ze dne 8. 5. 2013, sp. zn. 3 Ls 42 Js 15565/12 Hw/Jug, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 2 (dvou) měsíců.

Podle skutkových zjištění Obvodního soudu Biberach bylo prokázáno, že je T. B. vinen tím, že:

I. dne 10. 4. 2014 v E. M. řídil svůj nepřihlášený malý motocykl značky Qingqi, na kterém nebyly namontovány žádné registrační značky, nebyl zákonně pojištěn, a navíc v důsledku předchozího požití alkoholu nebyl obviněný schopen řízení (po odebrání vzorku krve obviněného byla prokázána koncentrace alkoholu v krvi ve výši 1,6 ), a kromě toho neměl, což věděl, pro řízení malého motocyklu skupiny M žádné potřebné řidičské oprávnění,

II. dne 27. 6. 2014 v B. W. řídil osobní motorové vozidlo značky VW-Polo, které nebylo přihlášené, nebyla u něho uzavřena žádná pojistná smlouva o povinném ručení, a navíc obviněný neměl ani potřebné řidičské oprávnění,

čímž naplnil skutkovou podstatu trestného činu nedbalostního opilství v silničním provozu v souběhu s úmyslným trestným činem řízení bez řidičského oprávnění a úmyslným trestným činem řízení motorových vozidel bez pojistné ochrany podle § 21 odst. 1 č. 1 zákona o silničním provozu, § 6 odst. 1 zákona o povinném pojištění, § 316 odst. 1, odst. 2, § 52, § 53 německého trestního zákoníku.

Do výše uvedeného rozsudku byl současně zahrnut i předchozí rozsudek Obvodního soudu Biberach ze dne 8. 5. 2013, sp. zn. 3 Ls 42 Js 15565/12 Hw/Jug, kterým byl obv. T. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže, když dne 15. 6. 2012 společně s dalšími dvěma obviněnými v B. odcizil z diskontu Marktkauf zboží v hodnotě cca. 130 EUR, přičemž byl za obdobnou trestnou činnost již v minulosti odsouzen.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-507/2014-MOT-T/16 ze dne 5. 1. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 8. 1. 2016. Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený T. B. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právních předpisů České republiky (trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku a trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný řídil motorové vozidlo, a to navzdory požití většího množství alkoholu 1,6 , čímž mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit škodu na majetku. Z obsahu zahrnutého rozsudku též vyplývá, že za trestný čin krádeže byl obviněný odsouzen již v minulosti 19. 12. 2012 a tato skutečnost tedy rovněž potvrzuje závažnost jeho trestné činnosti. Avšak vzhledem k tomu, že jednání uvedené pod bodem II. výroku Obvodního soudu Biberach - řízení bez řidičského oprávnění a řízení motorových vozidel bez pojistné ochrany - nenaplňuje skutkovou podstatu trestných činů dle české právní úpravy, Nejvyšší soud snížil výměru uloženého úhrnného trestu odnětí svobody na 1 (jeden) rok a 6 (šest) měsíců a tento druh i výměra pak zcela koresponduje s českou právní úpravou a bude v této podobě zapsán do Rejstříku trestů.

Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 2. 2016 JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu