11 Tcu 3/2009
Datum rozhodnutí: 03.02.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 3/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky o povolení průvozu K. P., státního občana Rakouské republiky, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody na území Polské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. února 2009 podle § 423 odst. 1 tr. ř. a čl. 22 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních (uveřejněna pod č. 113/1992 Sb.) t a k t o :

Povoluje se p r ů v o z předávané osoby K. P., státního občana Rakouské republiky, územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v Rakouské republice, který mu byl uložen rozsudkem Vojvodského soudu ve Walbrzychu, Polská republika, ze dne 12. listopadu 1993, sp. zn. III K 96/91, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 28. února 1994, sp. zn. AZ II Kr 13/94, a to pro trestný čin loupeže podle článku 210 § 2 trestního zákona Polské republiky, a to na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky ze dne 23. prosince 2008, č. j. BMJ 4012381/0018-IV 1/2008.

Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

O d ů v o d n ě n í :

Ministerstvo spravedlnosti Rakouské republiky dne 23. prosince 2008 pod č. j. BMJ 4012381/0018-IV 1/2008, požádalo na základě čl. 22 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních (č. 113/1992 Sb.) o povolení průvozu rakouského státního občana K. P. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného z Polské republiky k výkonu trestu odnětí svobody v Rakouské republice (pozemní cestou), a to trestu odnětí svobody v trvání pěti let, který mu byl uložen rozsudkem Vojvodského soudu ve Walbrzychu, Polská republika, ze dne 12. listopadu 1993, sp. zn. III K 96/91, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu ve Wroclavi, Polská republika, ze dne 28. února 1994, sp. zn. AZ II Kr 13/94, a to pro trestný čin loupeže podle článku 210 § 2 trestního zákona Polské republiky.

Uvedené trestné činnosti se měl odsouzený dopustit v podstatě tím, že:

- dne 12. března 1989, na silnici č. 3 mezi osadami L. a P., Polská republika, společně s jinak odsouzenými M. H. a A. K., kdy posledně jmenovaný disponoval kovovou tyčí s maticí o délce 60 cm, s cílem získat majetkový prospěch, pohrozil poškozenému J. K. použitím bezprostředního násilí, a přiměl jej tak k vydání finančních částek ve výši 2 350,- ATS a 1 200,- SEK (celkem 210 205,- PLN),

- dne 2. dubna 1989, na parkovišti u silnice mezi osadami Ł. a J., Polská republika, společně s jinak odsouzenými M. H. a A. K., kdy posledně jmenovaný disponoval kovovým traktorovým klíčem o délce 40 cm, s cílem získat majetkový prospěch, pohrozil poškozenému E. H. použitím bezprostředního násilí, a přiměl jej tak k vydání finančních částek ve výši 40,- DM a 150,- Kč (celkem 13 264,- PLN).

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní úpravou (§ 423 tr. ř.), tak výše již uvedenou Smlouvou. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu odnětí svobody, které z hlediska právních řádů Rakouské republiky i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 22 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních. V posuzovaném případě se jedná o takovou trestnou činnost, která vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.).

Jelikož nebyly zjištěny ani žádné jiné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v Rakouské republice, tak Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky vyhověl.

Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu územím České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. února 2009

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík