11 Tcu 284/2003
Datum rozhodnutí: 22.01.2004
Dotčené předpisy:




11 Tcu 284/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. ledna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. V., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 255 Ls 148 Js 020533/99, a to pro trestný čin převádění cizinců podle § 92b odst. 1, § 92a odst. 1 č. 1 a 2 a § 92 odst. 1 č. 1 a 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a § 127, § 105 odst. 1 č. 1 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání tří let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, soudu pro mladistvé, ve Spolkové republice Německo, ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 255 Ls 148 Js 020533/99, jenž nabyl právní moci dne 20. 1. 2000, byl D. V. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle § 92b odst. 1, § 92a odst. 1 č. 1 a 2 a § 92 odst. 1 č. 1 a 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a § 127, § 105 odst. 1 č. 1 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání tří let.

Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že v rámci převaděčské organizace, na jejíž činnosti se vedle něj podíleli mimo jiné P. P., J. U., M. Š., J. H. a J. F., v postavení organizátora koordinoval společně s blíže neztotožněným "B." převádění lidí bez povolení k pobytu přes Maďarsko do České republiky a poté následně z hotelu G. v Ú. n. L. do Spolkové republiky Německo, přičemž od převáděných osob požadoval 200 až 2.000 DM, takže tímto způsobem získal v době od dubna roku 1998 do dubna roku 1999 značný majetkový prospěch. Konkrétně přitom

1. blíže nezjištěného dne v lednu roku 1998 převedl společně s neznámými spolupachateli dva kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti M./N. přes česko?německou hranici a následně je přepravil osobním vozidlem do D., za což si nechal zaplatit převaděčskou mzdu ve výši 500 DM za osobu,

2. dne 11. 4. 1998 přepravil spolu se zvlášť stíhaným P. P. dva ruské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dovezl je do S., za což obdržel 500 DM za jednu propašovanou osobu,

3. dne 14. 4. 1998 převedl spolu se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do M., za což obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

4. dne 20. 4. 1998 převedl společně se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a zavezl je osobním vozem do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, za což obdržel jako převaděč odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

5. dne 30. 4. 1998 převedl společně se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do F. n. M., za což obdržel mzdu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

6. dne 4. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do M., za což obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

7. dne 7. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhaným U. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do S., za což obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

8. dne 12. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhaným U. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do F. n. M., za což obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

9. dne 16. 5. 1998 převedl spolu se zvlášť stíhaným P. dva kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a dopravil je do B., za což obdržel mzdu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

10. dne 18. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a přepravil je osobním vozem do M., za což obdržel převaděčskou odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

11. dne 20. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhanými U. a P. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a přepravil je osobním vozem do H., za což obdržel převaděčskou odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

12. dne 23. 5. 1998 převedl společně se zvlášť stíhaným U. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a přepravil je osobním vozem do W., za což obdržel převaděčskou odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

13. dne 23. 5. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je zvlášť stíhanému U., který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který odvezl tři cizí státní příslušníky do M., přičemž sám obžalovaný za to jako koordinátor obdržel převaděčskou odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

14. dne 27. 5. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je dosud nezjištěnému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který odvezl tři cizí státní příslušníky do B., přičemž obžalovaný jako koordinátor obdržel převaděčskou odměnu ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

15. dne 28. 5. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a tři cizí státní příslušníky odvezli do K., přičemž obžalovaný jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

16. dne 30. 5. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a kteří tři cizí státní příslušníky odvezli do S., přičemž obžalovaný za to jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 150 DM až 200 DM za osobu,

17. dne 1. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a kteří čtyři cizí státní příslušníky odvezli do F. n. M., přičemž obžalovaný za to jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

18. dne 3. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a všechny čtyři cizí státní příslušníky odvezli do D., přičemž obžalovaný jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

19. dne 7. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. sedm kosovsko-albánských státních příslušníků v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a sedm cizích státních příslušníků odvezli do N., přičemž obžalovaný za to jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

20. dne 9. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. čtyři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a všechny čtyři cizí státní příslušníky odvezli do M., přičemž obžalovaný za to jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

21. dne 11. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a všechny tři cizí státní příslušníky odvezli do S., přičemž obžalovaný za to jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

22. dne 15. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. dva kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je jednomu neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče a oba dva cizí státní příslušníky odvezl do D., přičemž obžalovaný jako koordinátor obdržel odměnu převaděče v neznámé výši,

23. dne 20. 6. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný V. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š. a jednomu neznámému spolupachateli, kteří plnili funkci motorizovaných převaděčů a kteří tři cizí státní příslušníky odvezli do C., přičemž obžalovaný jako koordinátor obdržel odměnu převaděče ve výši asi 200 DM až 300 DM za osobu,

24. dne 25. 6. 1998 převedl na jeho objednávku neznámý pěší převaděč tři až čtyři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š., který plnil funkci motorizovaného převaděče a který tři až čtyři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný obdržel odměnu převaděče ve výši asi 400 DM až 500 DM za osobu,

25. dne 30. 6. 1998 převedl na jeho objednávku neznámý pěší převaděč tři až čtyři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko-německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š., který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři až čtyři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný za to obdržel odměnu převaděče ve výši asi 400 DM až 500 DM za osobu,

26. dne 17. 8. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný F. tři kosovsko-albánské státní příslušníky v oblasti H./S. přes česko-německou hranici a předal je neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče a tři cizí státní příslušníky odvezl do K., přičemž obžalovaný za to obdržel odměnu v neznámé výši,

27. dne 10. 8. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný F. tři albánské státní příslušníky na jednom neznámém místě tzv. zelené hranice mimo povolený hraniční přechod přes česko-německou hranici, dopravil je do D./N. (železniční stanice) a předal je neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři cizí státní příslušníky odvezl do S., přičemž obžalovaný za to obdržel odměnu převaděče v celkové výši asi 2.100 DM až 2.200 DM,

28. dne 29. 8. 1998 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný F. dva albánské státní příslušníky v oblasti H./S. přes česko?německou hranici, avšak kolem 16:00 hod. byli zvlášť stíhaný F. a dva albánští státní příslušníci pracovníky spolkové ochrany hranic dopadeni a předběžně zadržení, přičemž převáděné osoby zaplatili odměnu za převedení v celkové výši přibližně 6.800 DM neznámým osobám,

29. dne 18. 9. 1998 převedl na jeho objednávku dosud neznámý spolupachatel tři až čtyři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je zvlášť stíhanému M. Š., který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři až čtyři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný obdržel odměnu převaděče ve výši asi 400 DM až 500 DM za osobu,

30. dne 19. 9. 1998 převedl na jeho objednávku dosud neznámý spolupachatel tři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je zvlášť stíhanému H., který plnil funkci motorizovaného převaděče a který tři cizí státní příslušníky odvezl do D., přičemž zvlášť stíhaný H., který postupoval na jeho objednávku, obdržel od převáděných osob odměnu za převedení ve výši asi 1.500 DM až 1.800 DM za osobu,

31. dne 10. 10. 1998 převedl na jeho objednávku dosud neznámý spolupachatel tři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je zvlášť stíhanému H., který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž převáděné osoby vyplatily neznámým osobám odměnu za převedení ve výši asi 3.000 DM,

32. dne 3. 3. 1999 převedl na jeho objednávku dosud neznámý spolupachatel tři albánské státní příslušníky v oblasti P./B. přes česko?německou hranici a předal je jinému neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný za to obdržel odměnu ve výši asi 400 DM za osobu,

33. dne 11. 3. 1999 převedl na jeho objednávku dosud neznámý spolupachatel tři albánské státní příslušníky mimo povolený hraniční přechod přes česko?německou hranici a předal je jinému neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče a který tři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný za to obdržel odměnu ve výši asi 2.100 DM až 2.200 DM,

34. dne 8. 4. 1999 převedl na jeho objednávku zvlášť stíhaný K. tři albánské státní příslušníky v oblasti H./S. přes česko-německou hranici a předal je dosud neznámému spolupachateli, který plnil funkci motorizovaného převaděče, a který tři cizí státní příslušníky odvezl do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, přičemž obžalovaný obdržel odměnu ve výši asi 1.800 DM za osobu.

Dne 12. 12. 2003 pod sp. zn. 724/2002-MO-M/13 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. D. V. (podle německé právní úpravy jako mladistvý, podle české právní úpravy však již jako dospělý) se pro finanční prospěch významným způsobem podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v poměrně vysoké výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. ledna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík



Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář