11 Tcu 28/2010
Datum rozhodnutí: 19.04.2010
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 28/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 19. dubna 2010 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. V ., rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2007, sp. zn. KLs 313 Js 7433/07, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a pomoc k trestnému činu nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle § 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1, § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, § 27 a § 52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let.
O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 22. prosince 2007, byl L. V. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a pomocí k trestnému činu nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 24. června 2007 po předchozí domluvě převzal od blíže nezjištěné osoby jménem D. v jeho bytě v S., A., Nizozemské království, drogy 3,5 kg heroinu s obsahem účinné látky 147,3 g heroinhydrochloridu a 500g kokainu s obsahem účinné látky 201,46 g kokainhydrochloridu, umístěné v batohu, s tím, že je vlakem převeze do V., Rakouská republika, kde je měl na základě dalších telefonických instrukcí předat blíže nezjištěné osobě, batoh s drogami umístil na dno cestovní kabely a s tou pak v A. nastoupil do vlaku ICE do V., kdy na cestovní náklady již předem obdržel finanční částku ve výši 500,- EUR. Téhož dne byl odsouzený ve vlaku v blízkosti města P., Spolková republika Německo, podroben železniční kontrole, při níž byly drogy zjištěny a odsouzený zadržen. Odsouzenému byla za převoz drog přislíbena finanční odměna ve výši 1 500,- EUR.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 283 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. V. se pro svůj osobní prospěch podílel na obchodování s velkým množstvím drogy, kterou převzal v Nizozemském království, s cílem dopravit ji na území Rakouské republiky, kde byla určena k dalšímu prodeji. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2010
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík