11 Tcu 270/2003
Datum rozhodnutí: 11.12.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 270/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Alexandra Sotoláře a JUDr. Karla Hasche ve veřejném zasedání konaném dne 11. 12. 2003 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Spolkové republiky Německo a rozhodl t a k t o :

Podle § 384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného F. Č., státního občana České republiky, s e u z n á v á na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 2000, sp. zn. 1 KLs 820 Js 2398/00.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 2000, sp. zn. 1 KLs 820 Js 2398/00 byl F. Č. uznán vinným trestnými činy loupežné krádeže, krádeže ve čtyřech případech, úmyslného řízení bez řidičského oprávnění, organizovaného a výdělečného převádění cizinců v osmi případech, krádeže, pokusem trestného činu krádeže ve třech případech a pokusem trestného činu krádeže vloupáním do bytu podle § 21 odst. 1 č. 1 zákona o silničním provozu Spolkové republiky Německo, § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 252, § 244 odst. 1 č. 3, § 243 odst. 1 věta 2 č. 1, § 242, § 53, § 52, § 25 odst. 1, 2, § 23, § 22 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Za tyto trestné činy mu byl uložen celkový trest odnětí svobody v trvání osmi let.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že jakožto člen české skupiny ilegálně převádějící cizince na území Spolkové republiky Německo měl za úkol krást na německém území v oblasti A. převaděčská vozidla a tato dávat k dispozici spolupachatelům pro páchání převaděčské činnosti. Podle této dohody pak konkrétně:

1. v noci na 21. 12. 1999 prolomil násilím sklepní okénko obytné budovy na pozemku N. 26 v B., místní část N. a pronikl do prostoru dílny v domě rodiny K. Pomocí podložky se pokoušel vytáhnout pode dveřmi klíč, který měli zastrčený ve dveřích, aby se tak dostal do obytné části a odcizil použitelné předměty. Když se mu toto nepodařilo, vzal řetězovou pilu, aby si tuto ponechal pro sebe. Obžalovaný poté pronikl do vedle ležící stodoly, tuto ale zase opustil, aniž by v ní něco odcizil, protože nenalezl nic užitečného. Řetězovou pilu nechal ležet.

2. v noci na 23. 12. 1999 pronikl násilně prolomením okénka do budovy vozového parku firmy K. GmbH v B., K. 1, a odcizil v ní se nacházející nákladní automobil Daimler-Chrysler, státní poznávací značky ANA?VK 78, v hodnotě cca 70.000 DM. Dále odcizil z budovy firmy telefon a mobilní telefon. Jezdil s tímto malým transportérem po veřejných silnicích v oblasti B., ačkoliv, jak věděl, nevlastnil k tomu potřebné řidičské oprávnění. Jel s malým transportérem do N. a podle dohody ho odstavil na tzv. "uhelném náměstí" v blízkosti firmy V. Poté překročil "zelenou hranici" do České republiky a předal klíče od vozidla svému strýci P. M. V mezičase bylo odvezeno tímto malým transportérem z N. do L., jak věděl, 10 cizinců, kteří přicestovali ilegálně do Spolkové republiky Německo.

3. v noci na 27. 12. 1999 prolomil násilím okno v dílně firmy S. GmbH B. v B., ulice O. S. 23. Tam se pokusil prolomit skříň z ocelového plechu. Protože se mu to nepodařilo, nedošlo k zamýšlenému odcizení použitelných předmětů.

4. kolem 04.00 hodin dne 27. 12. 1999 pronikl vypáčením dveří od sklepa do budovy firmy S. I. GmbH v B., O. S. 13, a prohledal veškeré kancelářské místnosti, když hledal použitelné předměty. Z psacího stolu vzal klíče od nákladního automobilu Renault Traffic, státní poznávací značky ANA-MG 52. Pomocí tohoto klíče odcizil nákladní automobil stojící na volném prostranství firmy a odvezl tento podle dohody do obce N. a odstavil ho na parkovišti v blízkosti firmy V. Také zde jel s transportérem na veřejných silnicích, aniž, jak věděl, k tomu vlastnil potřebné řidičské oprávnění. Poté překročil "zelenou hranici" a opět podle dohody předal klíče od vozidla svému strýci P. M. Takto připraveným malým transportérem bylo v mezičase odvezeno osobou, která zůstala neznámou, do L. 30 cizinců, kteří ilegálně přicestovali na území Spolkové republiky Německo.

5. dne 4. 1. 2000 mezi 05.00 a 06.00 hod. pronikl vypáčením okna do prostor vozového parku firmy S. B. GmbH v B., ulice O. S. 23. Tam násilně otevřel nákladní automobil L 60 nacházející se v garáži a tento zapojil na krátko. Nechal stát vozidlo připravené k odjezdu a překročil německo?českou hranici, aby sdělil svým spolupachatelům nacházejícím se na českém území místo, kde je nákladní automobil odstaven. Bezprostředně nato se vydalo 82 cizinců, kteří v mezičase ilegálně přicestovali do Německa pod vedením spolupachatelů, kteří doposud zůstali neznámými, na místo odstavení nákladního automobilu a již do něho nastoupili, aby mohli být odtud dopraveni dále do L. Byla mu přislíbena za tento čin v případě úspěšného zavezení cizinců majetková výhoda cca 30.000 Kč.

6. v noci na 6. 1. 2000 pronikl násilně vypáčením okna garáže na pozemek firmy E. L. v O., ulice A. S. 62a. Odcizil z prostor klíč od zapalování k nákladnímu automobilu Daimler Benz, státní poznávací značky ANA-EL 500. Jel s tímto malým transportérem podle dohody do obce N., kde měl vozidlo, stejně jako v předchozích případech, odstavit. Nevlastnil přitom, jak věděl, k tomu potřebné řidičské oprávnění. Na místě odstavení v N. již čekalo v blízkosti firmy B. G. 7 cizinců, kteří předtím ilegálně přicestovali do Německa a kteří měli být tímto nákladním vozidlem převezeni dále do L. Na základě zadržení již nedošlo k jejich dalšímu převozu. Byla mu přislíbena majetková výhoda ve výši cca 10.000 Kč. Z prostor firmy kromě toho odcizil televizní přístroj a zářivky. Škoda vzniklá v důsledku krádeže činí minimálně 50.000 DM.

7. dne 20. 1. 2000 mezi 02.00 a 03.00 hod. pronikl do obytného domu poškozené rodiny W. v O., v ulici E. S. 100, když násilím prolomil okno obytného domu. V obývacím pokoji a ostatních prostorách domu hledal předměty, které by mohl zužitkovat. Zde odcizil 900 DM, 1.400 ATS, autoklíč, náramkové hodinky a klíč od domu. Během odcizování byl překvapen majitelem bytu poškozeným K.-P. W. Když jej pan W. viděl, uchopil žehličku a uhodil jej s ní po hlavě. Zároveň k nim přišla paní A. W. a pokusila se ho zadržet. Protože chtěl uniknout trestnímu stíhání a chtěl si ponechat ukradené předměty pro sebe, odstrčil paní W. a pana W. od sebe a utekl. Chtěl odcizit osobní automobil rodiny W., aby tento automobil dal k dispozici svým spolupachatelům, stejně jako v předchozích případech, pro převedení cizinců. Tímto osobním automobilem mělo být převezeno 8 cizích státních příslušníků do L. Po svém úniku se vydal přes "zelenou hranici" na české území. Bylo mu přislíbeno za přistavení vozidla 10.000 Kč. Uloupené předměty vzal s sebou.

8. v noci na 22. 1. 2000 pronikl násilně vypáčením okna do stodoly rodiny E., N. 27 v B., místní část N. Zde násilně otevřel osobní automobil Ford Sierra, státní poznávací značky ANA-L 619, zapojil na krátko zapalování a vyjel s automobilem ze stodoly. Poté opět překročil "zelenou hranici" do České republiky a informoval své spolupachatele o místě odstavení vozidla. S tímto vozidlem mělo být převezeno do L. celkem minimálně 5 cizinců, kteří předtím ilegálně přicestovali do Německa. Jinak stíhaný M. převzal odstavené vozidlo a 5 indických státních příslušníků, kteří ilegálně přicestovali do Německa a jel s tímto vozidlem směrem na S./E. Tam měl nehodu a tak nemohl cizince odvézt dále do L. Také v tomto případě mu byla přislíbena majetková výhoda ve výši 10.000 Kč.

9. v noci na 26. 1. 2000 pronikl násilně vnějším oknem na pozemek firmy E. L. v O., v ulici A. S. 62a. Tam násilně odcizil malý transportér Renault Rapid, státní poznávací značky ANA-M 81, a nákladní automobil VW T 4, státní poznávací značky ANA-EL 55, a u obou automobilů zničil zámek od zapalování. Obě vozidla nebylo možné nastartovat. Nato prohledal předměty v budově, aby nalezl klíče od vozidel. S jedním vozidlem, které chtěl odcizit, mělo být převezeno dále do Lipska celkem 15 cizích státních příslušníků.

10. dne 31. 1. 2000 mezi 01.00 a 06.00 hod. pronikl násilně prolomením zámku u dveří do garáže na pozemek N. 10 v B., místní část N., a odcizil osobní automobil Opel Frontera, státní poznávací značky ANA-WM 53. Násilím automobil otevřel a jel s tímto do obce N., ačkoliv jak věděl, nevlastnil potřebné řidičské oprávnění. V blízkosti pozemku domu č. 15 vozidlo podle dohody odstavil, překročil "zelenou hranici" do České republiky a informoval své spolupachatele o místě odstavení vozidla. Jinak stíhaný B. se potom vydal s 5 cizinci, kteří již ilegálně přicestovali do Německa, na místo odstavení vozidla a jel s těmito směrem do L. V obci O. byl B. zastaven ochranou spolkových hranic. Osobní automobil měl hodnotu minimálně 30.000 DM.

11. bezprostředně před 7. 2. 2000 ubytoval podle dohody se svými spolupachateli nacházejícími se v České republice ve svém domě 5 indických státních příslušníků, aby tyto, jak bylo rozhodnuto, později převedl přes česko-německou hranici. Podle dohody odvedl těchto 5 cizinců 7. 2. 2000 ve večerních hodinách na česko?německou hranici a ukázal jim cestu do Německa. Na německém teritoriu byli potom tito cizinci zadrženi spolkovou ochranou hranic. Na německém území již čekal jinak stíhaný B., aby je přijal do připraveného vozidla a převezl dále do vnitrozemí.

12. dne 25. 2. 2000 převedl celkem 26 cizích státních občanů ilegálně z České republiky do Spolkové republiky Německo, když je cíleně převedl přes "zelenou hranici" až do obce N. Tam ještě předtím odcizila jedna nebo více neznámých osob malý transportér VW, státní poznávací značky ANA-DL 51, z pozemku firmy B., K. 1, a odvezla ho do N. na místo odstavení v blízkosti firmy V. Odvedl cizince, kteří ilegálně přicestovali, k malému transportéru a pomohl neznámému řidiči transportéru při startování. Cizince potom převezla jiná neznámá osoba dále do L. Poté se vydal zpět do České republiky.

Podle vyjádření S. státního ministerstva spravedlnosti se odsouzený od 4. 4. 2000 do 28. 8. 2000 nacházel ve výše uvedeném řízení ve vazbě. Od 29. 8. 2000 do 27. 12. 2001 pak vykonával trest uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Chemnitz ze dne 17. 9. 1999, sp. zn. 3 Ds 610 Js 48510/98 (z čehož vykonal dvě třetiny). Počínaje dnem 28. 12. 2001 pak probíhá výkon trestu odnětí svobody uloženého mu uznávaným rozhodnutím s tím, že ve smyslu německých procesních předpisů společná doba vypršení dvou třetin trestů uložených mu citovanými rozhodnutími Okresního i Zemského soudu v Chemnitz dojde dnem 1. 12. 2006, úhrnná doba trestu pak dne 3. 4. 2010. V současné době vykonává trest v Ústavu pro výkon trestu odnětí svobody ve W.

Saské státní ministerstvo spravedlnosti požádalo podle Úmluvy o předávání odsouzených osob ze dne 21. března 1983 (uveřejněna pod č. 553/1992 Sb.) o převzetí výkonu trestů odnětí svobody, uložených odsouzenému Č. jednak rozsudkem Zemského soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 2000, sp. zn. 1 KLs 820 Js 2398/00, a dále rozsudkem Okresního soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 17. 9. 1999, sp. zn. 3 Ds 610 Js 48510/98.



Odsouzený vyjádřil, podle protokolu sepsaného Zemským soudem v Lipsku dne 16. 6. 2003, souhlas s předáním k výkonu trestu, uloženého mu v předmětné věci, do České republiky. Před udělením souhlasu byl poučen ve smyslu čl. 7 odst. 1 Úmluvy o předávání odsouzených osob.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo dne 1. 12. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a odst. 1 tr. ř. uznal na území České republiky toliko rozsudek Zemského soudu v Chemnitz ze dne 19. 10. 2000, sp. zn. 1 KLs 820 Js 2398/00.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc, přičemž byl vázán rozsahem návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR. Shledal, že zákonné podmínky pro uznání rozhodnutí německého soudu jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v uvedené mezinárodní smlouvě.

F. Č. je podle Osvědčení o státním občanství, vydaného dne 18. 12. 2001 Okresním úřadem v Chomutově, občanem České republiky a je odsouzen za trestné činy, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky [trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák., ať již dokonané či ve stadiu pokusu a trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.]. Trest odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, přesahuje minimální hranici šesti měsíců.



Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.



Pouze pro úplnost se dodává, že Nejvyšší soud již ve vztahu k rozsudku Zemského soudu v Chemnitz, jež je předmětem tohoto rozhodnutí o uznání, již v minulosti rozhodoval, a to v řízení o zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky do evidence Rejstříku trestů, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., pod sp. zn. 11 Tcu 50/2003, což ovšem není na překážku učinění rozhodnutí o uznání cizozemského rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. prosince 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář