11 Tcu 27/2011
Datum rozhodnutí: 27.04.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 27/2011-12

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. dubna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. L. , rozsudkem Soudu první instance v Gentu, Belgické království, ze dne 13. 10. 2006, sp. zn. 2006/3096, a to pro trestný čin krádeže s přitěžujícími okolnostmi podle následujících právních předpisů Belgického království: čl. 11, 12, 14, 16, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 40 a 41 zákona z 15. června 1935; čl. 162, 182, 184, 185 §1, 186, 189, 190, 194, 195 trestního řádu; čl. 3, 25, 38, 40, 41, 44, 45, 50, 65, 66, 79, 80, 461/1, 463/1, 468, 469, 483, 505/1 trestního zákoníku; čl. 1, 2 a 3 zákona z 5. března 1952; čl. 28 a 29 zákona z 1. srpna 1985; čl. 58 vyhlášky z 18. prosince 1986; čl. 8 a 14 zákona z 29. června 1964; čl. 2, 3 a 4 zákona z 26. června 2000 (B. S. 29. července 2000); čl. 1, 2 a 3 vyhlášky z 11. prosince 2001 (B. S. 22. prosince 2001); čl. 1382 a následujících občanského zákoníku; čl. 4, V. T. Sv.; k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Soudu první instance v Gentu ze dne 13. 10. 2006 byl L. L. uznán vinným trestným činem krádeže s přitěžujícími okolnostmi a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Soudu první instance v Gentu tím, že

1. Dne 21. 6. 2006 oslovili spolu s dalšími dvěma osobami poškozenou H. V. L. , která procházela ulicí E. v M. , vyškubli jí z ruky kabelku a uprchli. Kabelku následně bez peněženky odhodili.
2. Dne 23. 6. 2006 kolem jedenácté hodiny v G. v ulici M. spolu s dalšími dvěma osobami (z toho jednou nezletilou) odcizili peněženku poškozené E. V. H. tak, že ji nejprve oslovila žena s přibližně devítiletým dítětem, žena držela v ruce plán města a ptala se na cestu. Nato se za poškozenou objevil odsouzený, který vzal ženu za paži a odvedl ji a dítě. Poté poškozená zjistila, že jí byla odcizena peněženka. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 23. 2. 2011, pod č. j. 876/2008 MOT T/10, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení belgickým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. L. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, proti osobám vysokého věku, k činu využil i nezletilou osobu), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch