11 Tcu 258/2003
Datum rozhodnutí: 09.12.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 258/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. prosince 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. L. rozsudkem Soudu pro mladistvé ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 10 Hv 163/02v, ve spojení s usnesením Vrchního zemského soudu ve Vídni ze dne 4. 4. 2003, sp. zn. 21 Bs 73/03, a to pro zločin podvodu, dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu, podle § 146, §147odst. 3, § 148 druhý případ, § 15 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Soudu pro mladistvé ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 10 Hv 163/02v, ve spojení s usnesením Vrchního zemského soudu ve Vídni ze dne 4. 4. 2003, sp. zn. 21 Bs 73/03, byl V. L. uznán vinným zločinem podvodu, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu, podle § 146, §147odst. 3, § 148 druhý případ, § 15 trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku.

Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že ve dnech 29. 4. až 12. 6. 2002 ve V. v součinnosti se spoluodsouzeným A. H. a samostatně stíhanými A. A. a M. H., v různém složení s úmyslem protiprávně se obohatit, oklamali celkem 15 osob (starších žen) o skutečnostech, že jsou jejich příbuznými a že se nacházejí v akutní peněžní tísni, a tak je přiměli k předání peněžních částek v různé výši, v celkové hodnotě 63.900 EUR, přičemž v posledním případě jim poškozenou částka 6.000 EUR předána nebyla.

Dne 20. 11. 2003 pod sp. zn. 1860/2003-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. V. L. se dopustil velmi závažné úmyslné majetkové trestné činnosti, spáchané mnoha útoky v krátkém časovém rozmezí, jíž způsobil vysokou škodu více osobám. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. prosince 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík



Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář