11 Tcu 252/2012
Datum rozhodnutí: 14.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 252/2012-14

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. F. S. , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení F. S., rozsudkem Obvodního soudu Offenburg, Spolková republika Německo, sp. zn. 7 Ls 201 Js 14434/10 Hw ze dne 3. 2. 2011, pro spáchání trestného činu krádeže ve třech případech a trestného činu úmyslného ublížení na zdraví na těle podle § 242, § 233 odst. 1 německého tr. zákona a § 1, § 105, § 17, § 31 odst. 2 zákona o trestání mladistvých, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu Offenburg, sp. zn. 7 Ls 201 Js 17854/09 Hw ze dne 5. 8. 2010, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Obvodního soudu Offenburg, sp. zn. 7 Ls 201 Js 14434/10 Hw, ze dne 3. 2. 2011 (Spolková republika Německo), byl obv. F. S. odsouzen za spáchání trestného činu krádeže ve třech případech a trestného činu úmyslného ublížení na zdraví na těle podle § 242, § 233 odst. 1 německého tr. zákona a podle § 1, § 105, § 17, § 31 odst. 2 zákona o trestání mladistvých.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu Offenburg spáchal obviněný tento trestný čin tím, že:
1. Dne 26. 8. 2010 kolem 14, 40 hod. obv. S. odcizil v neprospěch Media Markt v Heinrich-Hertz-Strasse v Offenburgu čtyři CD se hrami Playstation v hodnotě 265,- tak, že tyto vyňal vždy z jejich obalu, zastrčil do svého oblečení a takto prošel pokladnou.
2. Dne 11. 9. 2010 kolem 15, 40 hod. stejným způsobem odcizil v neprospěch firmy Media Markt dvě hry v celkové hodnotě 110,- .
3. a) Dne 13. 9. 2010 kolem 17 hod. se obviněný vydal opět ke jmenovanému Media Marketu, aby odcizil opět nějaké hry. Popsaným způsobem si schoval čtyři hry v hodnotě 225,- a opustil prodejnu. Venku byl osloven místním detektivem G. A. a vyzván, aby šel do kanceláře, načež se obviněný zbavil lupu a dal se na útek. b) Na protilehlé straně ulice byl A. a dalším zaměstnancem obchodu zastaven a sražen k zemi. Když byl následně vyzván, aby šel zpět do obchodu, se pokusil z A. sevření vyprostit, přičemž kolem sebe kopal a tak zasáhl pravé koleno detektiva, čímž způsobil A. pohmoždění kolene.
Do tohoto rozsudku byl Obvodním soudem Offenburg rovněž započten trest uložený obviněnému rozsudkem téhož soudu sp. zn. 7 Ls 201 Js 17854/09 jug/HW, ze dne 5. 8. 2010 a trest uložený obviněnému trestním příkazem téhož soudu sp. zn. 1 Cs 310 Js 15157/10, ze dne 12. 11. 2010.

Tímto rozsudkem byl obv. S. odsouzen za to, že se v osmi případech dopustil (zpravidla ve spolupachatelství s P. L. a A. P., popř. dalšími osobami) různých prokázaných krádeží zpeněžitelných věcí, přičemž ve většině případů odcizili movitosti elektronické povahy (digitální kamery, notebooky), peníze v hotovosti, v jednom případě též trezor a v jiném skútr. Současně se v šesti prokázaných případech dopustil pokusu o krádež, při kterém zpravidla po vloupání do zajištěného či uzamknutého objektu nenalezl nic, co by se dalo zpeněžit. Současně se obv. S. dopustil úmyslného ublížení na těle, když dne 14. 11. 2009 udeřil do obličeje S. J., pravděpodobně jako reakci na upadající pozornost z jeho strany, způsobenou vlivem zvýšené konzumace alkoholických nápojů.

Trestním příkazem Obvodního soudu Offenberg sp. zn. 1 Cs 310 Js 15157/10, ze dne 12. 11. 2010, byl obv. S. odsouzen na to, že ve svém pokoji v O., A. , přechovával boxera (tato zbraň byla dne 13. 9. 2010 kolem 18,50 hod. nalezena a zajištěna v rámci policejní prohlídky.)

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1455/2011-MOT-T/9 ze dne 19. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl, že se na odsouzení obv. F. S. rozsudkem Obvodního soudu Offenburg ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 7 Ls 201 Js 14 434/10 Hw, při započítání rozsudku Obvodního soudu Offenburg ze dne 5. 8. 2010, sp. zn. 7 Ls 201 Js 17 854/09, jakož i trestního příkazu Obvodního soudu Offenburg ze dne 12. 11. 2010, sp. zn. 1 Cs 310 Js 15157/10 , hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 21. 12. 2012.

Nejvyšší soud podaný návrh přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro to, aby se na odsouzení F. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, jsou splněny pouze částečně.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

K podmínce oboustranné trestnosti skutku je třeba zdůraznit platnost zásady, že pokud je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, tak podmínka oboustranné trestnosti činu se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků (srov. rozhodnutí č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Jestliže je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, tak Nejvyšší soud při splnění dalších zákonných podmínek rozhodne o zaznamenání do evidence Rejstříku trestů pouze u toho skutku , u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna . Z toho vyplývá, že ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (a u něhož tedy není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) Nejvyšší soud ČR návrh Ministerstva spravedlnosti na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů zamítne.

Z podaného návrhu a obsahu připojeného spisového materiálu odsouzeného F. S. vyplývá, že tento obviněný je občanem České republiky a byl opakovaně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie.

Odsouzení Obvodního soudu porotní soud pro mladistvé Offenburg ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 7 Ls 201 Js 14434/10Hw, které se týká prokázaných krádeží ve 3 případech a trestného činu úmyslného ublížení na těle, vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku).

Odsouzení Obvodního soudu porotní soud pro mladistvé Offenburg ze dne 5. 8. 2010, sp. zn. 7 Ls 201 Js 17854/109 jug/Hw, které se týká prokázaných krádeží v osmi případech, pokusu o krádež v šesti případech a úmyslného ublížení na těle, také vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku).

S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a výše uvedené úvahy však dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě odsouzení obv. S. trestním příkazem Obvodního soudu Offenburg, sp. zn. 1 Cs 310 Js 15157/10, ze dne 12. 11. 2010, pro spáchání trestný čin nedovoleného vlastnictví zbraně podle § 52 odst. 3 bod 1 (německého) zákona o zbraních (v důsledku čeho byl obv. S. odsouzen k peněžitému trestu v celkové výši 600,- ), neboť tento skutek není podle právního řádu České republiky trestným činem. Z tohoto důvodu také nemohly být splněny formální podmínky § 4a odst. 3 zákona. Nejvyšší soud z tohoto důvodu oproti návrhu modifikoval rozsah údajů, které se mají zaznamenat v Rejstříku trestů s tím, že se na odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Co se týče závažnosti spáchaných skutků (splnění materiální podmínky) odsouzený se společně s dalšími spoluobviněnými opakovaně dopouštěl úmyslné majetkové trestné činnosti a ve dvou případech také trestného činu směřujícího proti životu a zdraví. Do výměry výsledného trestu, který byl uložen Obvodním soudem Offenburg dne 3. 2. 2011 rozsudkem sp. zn. 7 Ls 201 Js 14434/10Hw byly započítány dříve uložené tresty tohoto soudu, takže výsledný trest ve výměře 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců zahrnuje všechny doposud uložené tresty a odpovídá tak celkové závažnosti spáchaných trestných činů.

Nejvyšší soud však vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky pouze v té části, která se týká odsouzení Obvodního soudu Offenburg z rozsudku sp. zn. 7 Ls 201 Js 14434/10 Hw z 3. 2. 2011 a odsouzení téhož soudu sp. zn. 7 Ls 201 Js 17854/09 jug/Hw z 5. 8. 2010 (ve kterém jsou zase započítány tresty z rozsudků Obvodního soudu Offengurg ze dne 13. 7. 2009, sp. zn. 1 Ds 5 Js 607/09 a také rozhodnutí téhož soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 1 Ds 201 Js 15843/09 a trestního příkazu Obvodního soudu Offenburg ze dne 26. 10. 2009, sp. zn. 1 Cs 201 Js 14534/09).

Nejvyšší soud však zamítl návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údaje o odsouzení F. S. trestním příkazem Obvodního soudu Offenburg, sp. zn. 1 Cs 310 Js 15157/10 ze dne 12. 11. 2010, pro spáchání trestného činu nedovoleného vlastnictví zbraně podle § 52 ods. 3 bod 1 (německého) zákona o zbraních, neboť v tomto případě nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby se na toto odsouzení hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. března 2013

Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman