11 Tcu 248/2012
Datum rozhodnutí: 14.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 248/2012-9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občanů České republiky obv. L. H . , a obv. M. L . , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení L. H. rozsudkem Zemského soudu v Hofu ze dne 2. 12. 2011, sp. zn. 1 KLs 234 Js 1610/11 pro spáchání trestného činu krádeže v pěti případech a trestného činu obecně škodlivého poškození věci, podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1, věta druhá, body 1 a 3, § 304 odst. 1, § 25 odst. 2, § 52, § 53 německého tr. zákona, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení M. L., rozsudkem Zemského soudu v Hofu ze dne 2. 12. 2011, sp. zn. 1 KLs 234 Js 1610/11 pro spáchání trestného činu krádeže ve dvou případech a trestného činu obecně škodlivého poškození věci, podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1, věta druhá, body 1 a 3, § 304 odst. 1, § 25 odst. 2, § 52, § 53 a § 64 německého tr. zákona, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Zemského soudu v Hofu (Spolková republika Německo) ze dne 2. 12. 2011, sp. zn. 1 KLs 234 Js 1610/11, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2011, byli obvinění L. H. a M. L. uznáni vinnými ze spáchání výše uvedených trestných činů. Následně byl L. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců a M. L. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Hofu:

1. V blíže nezjistitelné době mezi 5. 1. 2011 od 21,30 hod. a 6. 1. 2011 do 9,15 hod., obv. H. a L. vnikli do restaurace K. firmy Schindler GmbH ve W. S. M., kde prohledali všechny předměty zařízení a nádoby v kanceláři, kuchyni a restauraci, kde utrhli dvířka ke sporáku (a kde se rovněž pokusili násilně vylomit automat na cigarety, aby odtud odcizili drobné peníze, což se jim nepodařilo). Poté, co našli jen hotovost ve výši cca 80 , oba obvinění odcizili dva počítače zn. Asus, tiskárnu zn. Epson Stylus OXS 700 f, 2 ploché monitory zn. Acer, dvě navigační zařízení zn. Becker a TomTom a třídilné stereo zařízení zn. Sony. Tyto předměty měly celkovou hodnotu cca 1.000,- , a obvinění je zamýšleli v budoucnu prodat. Navíc nuceným otevřením okna, prohledáváním místností a pokusem o násilné otevření automatu na cigarety vznikla firmě Schindler věcná škoda ve výši cca 600,- .

2. V době mezi 4. 2. 2011 od 18,00 hod. do 5. 2. 2011 do 8,00 hod. oba obvinění z různých staveb v B. odcizili součásti měděných okapů, aby je potom se ziskem prodali. Konkrétně:
a) ze stavebního objektu katolické církevní nadace v S., H. v B. odcizili části měděného okapu v celkové hodnotě 1051,75 ,
b) dále v uvedené době z tohoto objektu odcizili dešťovou okapní rouru dlouhou 2,5 m v hodnotě 150,- ,
c) dne 6. 2. 2011 kolem 19,00 hod. z budovy Vodárenské společnosti Am Buchberg 1 v B. odcizili části okapového systému z mědi v hodnotě 364,85 .

3. Dne 6. 2. 2011 kolem 23,10 hod. zajel obv. L. vozem na parkoviště S. v M., protože oběma obviněným bylo známo, že se v bezprostřední blízkosti nachází kašna Egerlandkulturhausu, na které byly umístěny jako okrasa bronzové sochy znázorňující chebské zvyky. Zatímco obv. L. čekal u vozidla, aby odtud akci koordinoval, obv. H. šel podle předem připraveného společného plánu ke kašně, a přelezl ohrazení a vylomil ze sousoší dvě bronzové sochy, přehodil je přes ohrazení na přilehlou louku a odnesl obě sochy do úkrytu v křoví, vzdáleného cca 50 60 m od kašny a přes 100 m od vozidla. To opakoval obv. H. poté, co se poradil s obv. L., který čekal s autem dvakrát, tak že vylomil ze sousoší na kašně celkem šest soch a ukryl v křoví před tím, než měly být naloženy do auta a odvezeny. Sochy měly celkovou hodnotu cca 20.000,- , na kašně vznikla vylámáním věcná škoda ve výši cca 9.000,- . Oba obvinění si chtěli těmito činy po určitou dobu opatřit zdroj příjmů pro financování jejich spotřeby drog. Ještě před naložením soch však byli obvinění zadrženi hlídkou PI Marktredwilz.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 185/2012-MOT-T/12 ze dne 18. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 21. 12. 2012.

Podle § 4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že obvinění L. H. a M. L. jsou občané České republiky, kteří byli odsouzeni jiným členským státem Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky § 4a odst. 3 zákona. Co se týče závažnosti spáchaných skutků, oba odsouzení se dopustili pokračující úmyslné majetkové trestné činnosti, při které odcizili pokladní hotovost ve výši cca 80,- a předměty v celkové hodnotě ve výši cca 22.567,- . Mimo to se oba odsouzení dopustili poškozování cizí věci, přičemž škoda byla vyčíslena v celkové hodnotě cca 9.600,- . Tomu také odpovídá druh a výměra udělených trestů odnětí svobody, která byla uložena v případě obv. H. v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců a v případě obv. L. v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.

Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení obv. L. H. a M. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. března 2013

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman