11 Tcu 243/2003
Datum rozhodnutí: 11.11.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 243/2003

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. Č. rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 4a KLs 422 Js 67197/98, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 1, § 31 č. 1, § 33 německého zákona o omamných prostředcích, § 52, § 74 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 4a KLs 422 Js 67197/98, jenž nabyl právní moci dne 11. 5. 1999, byl F. Č. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 1, § 31 č. 1, § 33 německého zákona o omamných prostředcích § 52, § 74 německého trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se dopustil v podstatě tím, že po předchozí přípravě dne 4. 11. 1998 převezl jako řidič svého osobního automobilu Peugeot 306 české státní poznávací značky TPK 43-12 z České republiky přes hraniční přechod P./B. do Spolkové republiky Německo pod podlahou vozidla, v držáku na rezervu, kolo, ve kterém bylo ukryto v několika balíčcích 2.959,8 gramů heroinu brutto s obsahem účinné látky minimálně 1.268,24 gramů heroinu HCL, které měl předat kontaktní osobě. Za to měl obdržet blíže neurčenou odměnu.

Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. F. Č. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě velkého množství velice nebezpečné omamné látky na území jiného státu, přičemž jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již citelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. listopadu 2003

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík