11 Tcu 242/2012
Datum rozhodnutí: 12.02.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 242/2012-9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 12. února 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky P. S., , a J. S., rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. 44 Ls 302 Js 15876/10 MC, ve spojení s rozsudkem Trestní komory Zemského soudu Norimberk-Fürth, ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 4 Ns 302 Js 15876/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. 44 Ls 302 Js 15876/10 MC, P. S., ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 17. 12. 2010, a rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. 44 Ls 302 Js 15876/10 MC, ve spojení s rozsudkem Trestní komory Zemského soudu Norimberk- Fürth, ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 4 Ns 302 Js 15876/10, J. S., ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 2. 6. 2011, byli uznáni vinnými trestným činem krádeže v osmi případech, vždy s poškozením věci a pokusu krádeže ve dvou případech vždy s poškozením věci, podle německého trestního zákona a odsouzeni každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Norimberku se P. S. a J. S. dopustili trestné činnosti skutky pod body 1) 8) rozsudku v podstatě tím, že v době od 4. 6. 2010 do 17. 6. 2010 na základě společného rozhodnutí, v garážích u norimberského letiště, F., N. a v 7 km vzdálené ulici U. N., z uzamčených motorových vozidel odcizili navigační přístroje, autorádia a mobilní telefony v hodnotě 2.550,- Eur, v úmyslu si tyto neoprávněně ponechat pro sebe. Přitom otevřeli vhodnými nástroji zámky uzavřených motorových vozidel nebo rozbili okna vozidel, a vloupáním do automobilů tak na těchto způsobili škodu ve výši 7.062,- Euro. Dále skutky pod body 9 10) rozsudku se společně pokusili otevřít dvě další uzavřená vozidla k tomu se hodícími nástroji, aby z nich odcizili to, co by stálo za ukradení a ponechali si pro sebe, což se jim nepodařilo. Tím, že vhodnými nástroji působili na zámky vozidel a pokusili se dveře vypáčit, vznikla na těchto škoda ve výši 1719,- Euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení P. S. a J. S. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokračující trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku zčásti dokonaný, zčásti ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku a trestný čin poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku, spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení P. S. a J. S. se dopustili majetkové trestné činnosti, kterou způsobili vyšší škodu na cizím majetku, jednak se o tuto pokusili. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této trestné činnosti dopustili více protiprávními útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly již uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. S. a J. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík