11 Tcu 241/2003
Datum rozhodnutí: 11.11.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 241/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. B. rozsudkem Obvodového soudu v Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 19. 4. 1999, sp. zn. 1 Ds 651 Js 33171/98, a to pro trestný čin krádeže ve čtyřech případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 53, § 56 odst. 3 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 19. 4. 1999, sp. zn. 1 Ds 651 Js 33171/98, jenž nabyl právní moci dne 27. 4. 1999, byl L. B. uznán vinným trestným činem krádeže ve čtyřech případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 53, § 56 odst. 3 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že

1. v noci ze 16. na 17. 12. 1998 vnikl do požární zbrojnice v G. a odcizil tam potraviny a poživatiny,

2. dne 17. 12. 1998 vnikl do zahradního domku v lokalitě T. a odcizil tam rovněž potraviny a poživatiny,

3. večer dne 18. 12. 1998 vnikl znovu do požární zbrojnice v G. a odcizil tam další potraviny a poživatiny,

4. dne 19. 12. 1998 se vydal do opuštěné továrny v G., otevřel tam násilně několik dveří a odcizil peníze v hodnotě 10,- DM a dvě láhve sirupu.

Při všech těchto činech způsobil značné věcné škody.

Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedených odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že L. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem.

Co se týče formální podmínky postupu podle § 4 odst. 2 zákona, spočívající v oboustranné trestnosti činu, tato je splněna přinejmenším skutečností, že L. B. byl rozsudkem Obvodového soudu v Plauen ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. 1 Ds 651 Js 33924/96, odsouzen pro trestný čin krádeže ve dvou případech, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho měsíce. Rozsudek nabyl právní moci dne 6. 5. 1997, přičemž trestné činnosti se podle zjištění soudu obviněný dopustil tím, že se v noci z 19. na 20. 12. 1996 ve S. vloupal za pomoci železného páčidla vypáčením okna do bungalovu poškozeného R. a odcizil tam potraviny a kabát, a v noci z 20. na 21. 12. 1996 se vloupal do obecního domu v M. a odcizil tam alkoholické nápoje a hotovost cca 40,- DM. Skutku popsaného v rozsudku Obvodového soudu v Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 19. 4. 1999, sp. zn. 1 Ds 651 Js 33171/98, který spáchal jako pokračující trestný čin krádeže v době od 16. 12. 1998 do 19. 12. 1998, se tak obviněný dopustil přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen. Dopustil se proto trestného činu krádeže bez ohledu na výši způsobené škody, neboť se jedná o případ předpokládaný ustanovením § 247a odst. 1 písm. e) tr. zák. S ohledem na tuto skutečnost dospěl Nejvyšší soud k závěru, že skutek, jenž je předmětem zápisu, vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. L. B. se dopustil více útoků majetkové trestné činnosti, a to vloupáním. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík