11 Tcu 239/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 239/2012-11

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občanů České republiky, obv. M. H. , a R. Š. , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení M. H. , rozsudkem Zemského soudu v St. Pölten ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 35 Hv 44/11m/57, pro spáchání trestného činu přechovávání kradených věcí podle § 164 odst. 1 a 4 druhá alternativa rakouského tr. zák., za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení R. Š. , rozsudkem Zemského soudu v St. Pölten ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 35 Hv 44/11m/57, pro spáchání trestného činu přechovávání kradených věcí podle § 164 odst. 1 a 4 druhá alternativa rakouského tr. zák., za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v St. Pöltenu (Rakouská republika) ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 35 Hv 44/11m/57, byli obvinění M. H. a R. Š. uznáni vinnými ze spáchání výše uvedeného trestného činu a následně odsouzeni k trestům odnětí svobody v případě obv. H. v trvání 2 (dvou) let a v případě obv. Š. v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v St. Pöltenu: M. H. a R. Š. dne 26. 2. 2011 v T. přechovávali níže uvedené věci, které ukradli nevypátraní pachatelé. Jednalo se o:
I) osobní vozidlo zn. VW Golf ukradené v T. z 25. na 26. 2. 2011 L. L. , v hodnotě asi 500,- vloupáním, resp. rozbitím pravého zadního okna a nastartované zkratem,
II) vrtačku ukradenou neznámé oběti na blíže nezjistitelném místě, osm lahví červeného vína a 15 balení zmrazeného masa v již blíže nezjistitelné celkové hodnotě,
tím, že osobním vozem spolu s kradenými věcmi vyjmenovanými pod bodem II) byli na cestě směrem do Česka, přičemž za trestný čin, jímž bylo získáno osobní vozidlo uvedené pod bodem I), hrozí trest odnětí svobody z jiného důvodu, než pro spáchání výdělečného trestného činu, a to pět let, a R. S. a M. H. znali okolnosti, které hrozbu trestu odůvodňují.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1442/2011-MOT-T/10 ze dne 7. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 11. 12. 2012.

Podle § 4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že oba odsouzení jsou občany České republiky, byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podílnictví podle § 214 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, oba odsouzení se svou aktivitou zapojili do závažné majetkové trestné činnosti nevypátraných pachatelů, přičemž svou součinností významnou měrou napomohli k realizaci výše popsaných trestných činů. Pokud jde o druh a výměru udělených trestů, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným H. i Š. byly uloženy tresty, které odpovídají závažnosti spáchaných trestných činů, tj. trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let v případě obv. H. a 18 (osmnácti) měsíců v případě obv. Š.

Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení obou obviněných hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2013

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman