11 Tcu 238/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 238/2012-10

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. P. R. , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. R. , rozsudkem Obvodního soudu v Erlangen, sp. zn. 3 Ls 602 Js 37703/10 ze dne 4. 5. 2010, pro spáchání trestného činu úmyslného ublížení na těle podle § 223 odst. 1 a § 230 německého tr. zákona, ve spojení s rozsudky Obvodního soudu v Erlangen sp. zn. 3 Ls 602 Js 37 422/09 ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 5 Ls 607 Js 45141/07 ze dne 5. 9. 2007, a sp. zn. 5 Ds 607 Js 44 053/06 ze dne 18. 9. 2006, za který mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Obvodního soudu v Erlangen (Spolková republika Německo) ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 3 Ls 602 Js 37703/10, byl obv. P. R. uznán vinným ze spáchání trestného činu úmyslného ublížení na těle podle § 223 odst. 1 a § 230 německého tr. zákona.

Podle skutkových zjištění Obvodního soudu v Erlangenu tento trestný čin spočíval v tom, že dne 26. 12. 2009 asi v 18,50 hod. obv. R. na autobusové zastávce S. v H. , G. B. , bezdůvodně zranil poškozeného F. W. , tak, že poškozeného udeřil plochou ruky do čela, poté ho kopl do levého kolena a následně jej udeřil pěstí do obličeje a znovu jej kopl do holeně.

Do rozsudku Obvodního soudu v Erlangenu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 3 Ls 602 Js 37703/10, tento soud započetl rovněž tresty z rozsudků Obvodního soudu v Erlangenu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 3 Ls 602 Js 37 422/09, Obvodního soudu v Erlangenu z 5. 9. 2007, sp. zn. 5 Ls 607 Js 45141/07, a Obvodního soudu v Erlangenu ze dne 18. 9.2006, sp. zn. 5 Ds 607 Js 44 053/06.

Rozsudkem Obvodního soudu v Erlangenu z 19. 5. 2009, sp. zn. 3 Ls 602 Js 37 422/09, byl obv. R. odsouzen za to, že:
- v blíže neurčené době na konci ledna odcizil v herně v H. a.d. A. , Dr. S. S. , z nezamčené zásuvky asi 20,- ,
- dne 3. 2. 2009 asi ve 14,30 hod. odcizil ze stejné zásuvky 78,- ,
- dne 28. 1. 2009 zcizil z bytu poškozeného T. M. ve W. , A. B. jeden x-box poškozeného M. a počítač poškozeného B. v celkové hodnotě přibližně 900 , poté když za tímto účelem vypáčil skleněnou vložku předních bytových dveří, a tak vstoupil do bytu. Věcné škody byly odhadnuty na cca 50,- .

Rozsudkem Obvodního soudu v Erlangenu z 5. 9. 2007, sp. zn. 5 Ls 607 Js 45141/07, byl obv. R. odsouzený za to, že dne 15. 4. 2007 asi ve 22,00 hod. jel ve W. osobním vozidlem zn. BMW, ačkoliv v důsledku předchozí konzumace alkoholu nebyl schopen jízdy. Následná kontrola krve prokázala koncentrace alkoholu v krve 1,12 promile. Současně připevnil poznávací zn. s kolky na vozidlo, aby budil zdání, že vozidlo je řádně připuštěné k provozu, přestože ve skutečnosti bylo odstaveno již od 4. 12. 2006.

Rozsudkem Obvodního soudu v Erlangenu z 18. 9. 2006, sp. zn. 5 Ds 607 Js 44 053/06, byl obv. R. odsouzen za to, že dne 2. 5. 2006 asi ve 02,00 hod. zcizil zásobník s mincemi z hracího automatu, umístěného v prostorách diskotéky N. ve W. a ponechal si z něj pocházející finanční hotovost ve výši 28,- .

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 50/2011-MOT-T/12 ze dne 7. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 7. 12. 2012.

Podle § 4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. R. je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku, krádeže podle § 205 tr. zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, odsouzený se opakovaně dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, ale také trestného činu směřujícího proti životu a zdraví, a v jednom případě také trestného činu obecně ohrožujícího. To mělo vliv na druh a výměru uděleného souhrnného trestu, který odpovídá celkové závažnosti spáchaných trestných činů a byl stanoven německým soudem ve celkové výši 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. P. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman