11 Tcu 233/2003
Datum rozhodnutí: 16.01.2004
Dotčené předpisy:




11 Tcu 233/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. ledna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Z a m í t á s e návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky P. S., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 29. 7. 1997, sp. zn. 2 Ls 951 Js 6616/97.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 29. 7. 1997, sp. zn. 2 Ls 951 Js 6616/97, jenž nabyl právní moci dne 29. 7. 1997, byl P. S. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců v souběhu s nedovoleným vstupem do země a pobytem v ní podle § 3 odst. 1, § 8, § 58 odst. 1 č. 1 a 6, § 92 odst. 2 č. 1a a 1b, § 92a odst. 1 č. 2 německého cizineckého zákona, § 52 německého trestního zákona, § 1, § 3, § 17, § 18, § 31 německého zákona pro mladistvé. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že po domluvě dne 12. 11. 1996 v R. převzal od zvláště stíhaného rumunského státního příslušníka B. osobní automobil Volkswagen Jetta, na kterém byla fingovaná německá státní poznávací značka R-ED 778, a do toho vozidla přibral čtyři rumunské státní příslušníky, o nichž věděl, že nemají oprávnění ke vstupu do Spolkové republiky Německo a k pobytu zde a jako řidič tohoto vozidla, a současně navádějící vůz pro další vozidlo s šesti rumunskými příslušníky, přejel v obvodu obcí N.-S./E. přes "zelenou hranici" mimo povolený hraniční přechod do Spolkové republiky Německo, přestože mu bylo známo, že byl opatřením cizineckého úřadu v D. ze dne 5. 11. 1996 pravomocně vyhoštěn ze Spolkové republiky Německo. Za přepravu cizinců až do Belgie přes území Spolkové republiky Německo neměly obžalovanému vzniknout žádné jízdní výlohy a po úspěšném průběhu akce si měl vybrat jedno z použitých vozidel a ponechat si je.

Za tuto trestnou činnost mu byl uložen trest odnětí svobody pro mladistvé v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.

Z obsahu spisu dále vyplývá, že P. S. byl usnesením Obvodového soudu v Görlitzu ze dne 6. 11. 1997, sp. zn. 2 LS 951 JS 6616/97, prominut zbytek výkonu trestu se stanovením zkušební doby do 5. 11. 1999, a s účinky od 15. 12. 1999 platí ohledně zbytku tohoto trestu, že P. S. je trestně bezúhonný.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky /trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. P. S. se trestného činu dopustil ve věku 17 let, tedy jako mladistvý pachatel jak podle právního řádu Spolkové republiky Německo, tak i podle právního řádu České republiky /§ 74 odst. 1 tr. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2003, srov. též ustanovení § 2 písm. d) zák. č. 218/2003 Sb.). Byl rovněž odsouzen cizozemským soudem k trestu odnětí svobody pro mladistvé, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn. Po skončení zkušební doby u něj nastaly účinky "trestní bezúhonnosti" podle právního řádu Spolkové republiky Německo. Ke vzniku těchto účinků došlo již před více jak čtyřmi lety. Je třeba zdůraznit, že i podle právního řádu České republiky platí, že vysloví-li soud, že se mladistvý, podmíněně propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody osvědčil, hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen (§ 87 odst. 2 tr. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2003, nyní § 35 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb.).

S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že podle právního řádu cizího státu, o jehož rozhodnutí se jedná, byly odstraněny (resp. delší dobu již neexistují) právní důsledky odsouzení, které má být nyní zaznamenáno do evidence českého Rejstříku trestů. Navíc je návrh na zápis do evidence Rejstříku trestů činěn za situace, kdy i podle právního řádu České republiky by na toto odsouzení bylo nutno více jak čtyři roky pohlížet tak, že se ohledně něho na mladistvého P. S. hledí, jako by nebyl odsouzen. Za těchto okolností nelze dospět k závěru, že jsou zde věcné důvody pro zápis do evidence Rejstříku trestů. Jestliže podle právních řádů obou států (tj. státu, o jehož odsouzení jde, a České republiky) platí, že ohledně odsouzení, jež má být zapsáno nastaly výše uvedené právní účinky, pak není možno dovodit, že zápis takového odsouzení je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík