11 Tcu 23/2013
Datum rozhodnutí: 27.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 23/2013-11

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. B., rozsudkem Soudu Provincie Madrid - 17. odborem, Španělské království, ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 640/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Soudu Provincie Madrid - 17. odborem, Španělské království, ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 640/11, který nabyl právní moci dne 27. 6. 2011, byl M. B. uznán vinným trestným činem ohrožení veřejného zdraví, podle španělského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a l (jednoho) dne.

Podle skutkových zjištění Soudu Provincie Madrid se M. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 10. 1. 2011 zhruba v 9,40 hod. přiletěl na letiště v Madridu Barajas letem společnosti Companía Aerosur ze Santa Cruz (Bolívie). Přitom na nohách, stehnech a holeních přivezl čtyři balíčky bílé barvy upevněné leukoplastí, které obsahovaly 5.790 gramů kokainu 67,4% čistoty, které mohly vynést zisk až 184.213,37 euro při prodeji ve velkém, 532.189,80 euro při prodeji po částech při ceně 33.987 euro za kg a 60,33 euro při prodeji po dávkách za gram. Látka byla určena k dalšímu prodeji třetím osobám.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. B. se pro svůj finanční prospěch podílel na obchodování s drogami - kokainem, když tento bez povolení držel a pašoval tím, že jej převážel z Bolívie do Madridu za účelem jeho dalšího prodeje. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována množstvím převážené a u něj nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. března 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík