11 Tcu 229/2003
Datum rozhodnutí: 29.10.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 229/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. října 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M. rozsudkem Obvodového soudu v Hof, Spolková republika Německo, ze dne 16. 8. 1995, sp. zn. 7 Ls 292 Js 6650/95, a to pro trestný čin nedovoleného převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2 německého cizineckého zákona, § 52 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Hof, Spolková republika Německo, ze dne 16. 8. 1995, sp. zn. 7 Ls 292 Js 6650/95, jenž nabyl právní moci dne 16. 8. 1995, byl J. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2 německého cizineckého zákona, § 52 německého trestního zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 19. 5. 1995 převzal na parkovišti v B. u S. do vozidla značky Peugeot, německé státní poznávací značky TS - CN 544, zapsaného na M. S., osmnáct jugoslávských státních příslušníků, aby je podle pokynu " L." odvezl do F., přičemž mu bylo zřejmé, že tito cizinci přešli ilegálně pěšky česko - německou hranici a neměli povolení k pobytu ve Spolkové republice Německo. Na cestě z lesního parkoviště do F. byli všichni po 5 km v místě B 303 zastaveni policejní hlídkou. Převáděné osoby zaplatily převaděčské organizaci až 4000,- DM za osobu, z čehož J. M. dostal od svého příkazce 100,- DM na benzín a po návratu měl obdržet dalších 400,? DM. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. M. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen trest odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné výši. Přitom k výkonu uloženého trestu došlo až dne 23. 11. 2000. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. října 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík