11 Tcu 226/2012
Datum rozhodnutí: 21.03.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 226/2012-8

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Z. K ., rozsudkem Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 11. 2. 2011, sp. zn. 830 Js 26962/10 2 KLs, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Erfurt ze dne 11. 2. 2011 byl Z. K. uznán vinným trestnými činy těžké krádeže ve spolčení v deseti případech a řemeslného přechovávání ve spolčení v jednom případě a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Erfurt tím, že nejpozději od července 2004 se spojil přinejmenším se zvlášť stíhanými K., S., K., T., F., K., S. a S., aby s nimi v budoucnu ve vždy se měnící spoluúčasti ve vědomém a záměrném spolupůsobení odcizoval ve Spolkové republice zpravidla drahé automobily a tyto po jejich převezení do České republiky buď používal sám nebo je se ziskem dále prodával třetím stranám. Odsouzený provedl se svými spolupachateli s plným vědomím a v zájmu tohoto sloučení následující činy:

1. V době od 16. 8. 2004 asi 18.00 hodin do 17. 8. 2004 asi 7.00 hodin, odcizil s K. a F. v Chemnitz na L./ S. zaparkované zajištěně tmavě zelené osobní auto VW Passat s úřední poznávací značkou ............., které patřilo firmě Sakret Trockenbaustoffe Sachsen GmbH, v aktuální hodnotě asi 12.700 . Vzhledem k policejní kontrole se však převoz vozidla nezdařil. F. nechal vozidlo v německo-českém pohraničí v B. B. v T. 2. V době mezi 16. 8. 2004 asi 22.00 hodin a 17. 8. 2004 asi 6.45 hodin odcizil s K. a F. v Chemnitz v A. S.-S. zaparkovaný zajištěný osobní vůz Audi A6, Quattro 2.5 TDI s registrační poznávací značkou ........, který patřil svědkovi W., v aktuální hodnotě asi 25.000 . Vzhledem k policejní kontrole se převezení vozidla do České republiky nepodařilo. K. ponechal auto v německo-české pohraniční oblasti v lesíku na německé straně v oblasti obce Söhl. 3. V době mezi 12. 4. 2005 asi 21.15 hodina 13. 4. 2005 asi 4.00 hodin odcizil s K. a F. v Chemnitz na R.-H.-.S. zaparkované zajištěné modré osobní auto s BMW X3 s VIN ........., patřící svědkyni U., v aktuální hodnotě přes 40.000 . Kvůli policejní kontrole ztroskotal převoz vozidla do České republiky a K. a F. na útěku před policií ponechali odcizené vozidlo na nákladovém nádraží v Z. 4. + 5. Dne 7. 8. 2006 se setkali s K. na odpočívadle na dálnici v blízkosti Drážďan s K., Š. a T. se záměrem odcizovat výkonné automobily značky Volkswagen a Audi. Vozidly patřícími pachatelům - Volvo 740 Combi a Volkswagen Passat, s českou úřední poznávací značkou ......, odjeli do oblasti Lipska. Odsouzený a K. poté násilně vnikli v době mezi 7. 8. 2006 asi 24.00 hodin a 8. 8. 2006 asi 5.00 hodin v Lipsku v ulici R. do zaparkovaného zajištěného černého VW Golf IV s registrační poznávací značkou ..........., náležejícího svědkovi B. Potom vytáhli zámek řízení a pomocí šroubováku auto nastartovali. Hodnota odcizeného vozidla byla přibližně 20.000 . Pak odsouzený a K. vstoupili do vozidla a jeli v něm asi 30 minut na místo plánovaného dalšího vloupání v H./S. Tam odcizili dne 8. 8. 2006 mezi 1.00 hod. a 5.00 hod. ve W. S. zaparkované zajištěné osobní auto VW Passat s úřední poznávací značkou ............. v H./S., které náleželo svědkovi Z. Hodnota odcizeného vozidla byla přitom vyšší než 10.000 .
Potom jeli odsouzený a K., K., Š. a T. s vozidly pachatelů Volvo 740 Combi a Volkswagen Passat a také v Lipsku odcizeným Volkswagen Golf IV a v Halle odcizeným Volkswagen VW Passat přes zelenou hranici u Klingenthalu do České republiky. K. dostal po převozu odcizený VW Goll. Odsouzený dostal ukradený VW Passat.
6. V době mezi 25. 9. 2006 asi 18.45 hodin a 26. 9. 2006 asi 14.40 hodin odcizil se S. v Erfurtu na P. odstavené zajištěné zaparkované černé osobní auto Audi A6 Avant 2.5 TDI Quattro, registrační poznávací značky ............, náležející svědkovi G. Po provedení krádeže, jel odsouzený svým vlastním autem Škoda a K. s odcizeným osobním autem Audi v hodnotě asi 20.000 přes zelenou hranici u Bad Brambach do České republiky.

7. + 8. V přesně nestanovitelné době mezi 1. 11. 2006 a 31. 12. 2006 odcizil se S. a K. v městské čtvrti Lipska zajištěný zaparkovaný černý osobní automobil Audi AS Diesel s automatickou převodovkou a registrační poznávací značkou města Lipsko. Dále odcizil se S. a K. v noci ve výše uvedené době v městské čtvrti H./S. zaparkovaný zajištěný tmavý osobní automobil Audi A6 s registrační poznávací značkou města Halle. Vozidla byla společně přepravena přes zelenou hranici u Bad Brambach do České republiky, přičemž zvlášť stíhaný S. spolupůsobil prostřednictvím manipulace s hraničními sloupy a kontrolou hranice na převážení do České republiky.

9. Odsouzený minimálně převzal, pokud se přímo nepodílel na krádeži, v přesně neurčitelné době od 21. 11. 2006 asi 20.00 hodin do 22. 11. 2006 asi 14.50 hodin v Lipsku, ve čtvrti G.-S., na F. S.-S. ukradené modré Audi A6 s registrační poznávací značkou ....... s vědomím, že se jedná o předmět a sice pocházející z krádeže, aby potom spolupůsobil na zakrytí pravého původu vozidla a odbytu vozidla při prodeji. Poškozené firmě Fernwasserversorgung Elbaue-Ostharz GmbH tak vznikla škoda ve výši asi 17.000 .

10. V konkrétně neurčitelné době mezi 14. 12. 2006 a 22. 1. 2007 odcizil se S. a K. v H./S., v G. zaparkovaný zajištěný černý osobní automobil Audi A6 Avant 2.7 TDI, s registrační poznávací značkou ............ Poškozenému svědkovi S. vznikla škoda ve výši asi 43.000 . Vozidlo bylo K. u Klingenthal převezeno přes zelenou hranici do České republiky.

11. Odsouzený a K. odcizili v době mezi 13. 03. 2007 přibližně v 21.30 hodin a 14. 3. 2007 asi 8:30 hodin v H./S., L., na rohu A. zajištěný zaparkovaný osobní automobil Audi A6 Quattro s registrační poznávací značkou ......, který patřil společnosti Scil proteins GmbH. Po dokončení krádeže, odjel odsouzený svým vlastním osobním vozem Škoda Superb a K. ukradeným vozem Audi v hodnotě několika desítek tisíc Eur do České republiky, přičemž pro přechod u Klingenthalu byla překročena zelená hranice .
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený Z. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku, trestný čin podílnictví podle § 214 tr. zákoníku /bod 9/). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. března 2013

Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch