11 Tcu 221/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 221/2012-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R.V. Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 6 Ds 540 Js 12209/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 6 Ds 540 Js 12209/10, který nabyl právní moci dne 25. 11. 2010, byl R. V. uznán vinným trestným činem krádeže ve čtyřech případech, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Obvodního soudu v Görlitz se R. V. dopustil trestné činnosti skutky pod body 1) 4) rozsudku v podstatě tím, že v době od 6. 6. 2010 do 28. 9. 2010 společně s dalšími neznámými pachateli za použití násilí vnikli do objektu zahradní besídky v E., A. majitelky A. W., dvou garáží v G. a S. majitelů J. a S. a z těchto objektů a z osobního automobilu nacházejícího se v garáži majitelky J. a z osobního vozu VW Golf v N. na parkovišti Volksbank, odcizili různé předměty, dále z volně přístupného pozemku v S. majitelky J. odcizili palmu Yucca. Celkem tak odcizením věcí způsobili škodu ve výši 1.711,- Eur. Tímto protiprávním jednáním byla rovněž způsobena věcná škoda na dotčených objektech.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku, spáchaných ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. V. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této trestné činnosti dopustil společně s dalšími osobami, přičemž za obdobnou trestnou činnost byl ve Spolkové republice již odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík