11 Tcu 22/2009
Datum rozhodnutí: 22.04.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 22/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. K. rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 35 Hv 49/08m-56, a to pro zločin závažné výdělečné krádeže vloupáním podle §§ 127, 128 odst. 1 č. 4, 129 č. 1 a 130 čtvrtý případ rakouského trestního zákoníku, provinění zadržováním listin podle § 229 odst. 2 rakouského trestního zákoníku a provinění odcizením bezhotovostních platebních prostředků podle § 241e odst. 3 rakouského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau ze dne 2. 10. 2008 byl M. K. uznán vinným trestným činem závažné výdělečné krádeže vloupáním, proviněním zadržováním listin a proviněním odcizením bezhotovostních platebních prostředků a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v Krems a. d. Donau tím, že dne 29. 4. 2008

I.

níže jmenovaným osobám odcizil vloupáním movité věci v hodnotě přesahující 3 000 se záměrem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit a s úmyslem opatřit si opakováním takových činů stálý příjem, a sice

1) v K. C. P. osobní vůz značky Passat, mobilní telefon značky Nokia, nabíječku, diktafon, sluneční brýle značky Ray Ban, černou koženou kabelku, dvě nákupní tašky s kosmetikou a oblečením, sportovní tašku Nike s různými sportovními věcmi, oblečením a IPodem, včetně sluchátek, peníze v hotovosti ve výši 200 , vlněnou čepici a pár rukavic v celkové hodnotě cca 10 200 , a to tak, že pomocí vyháčkování zámku za použití klíčového obrobku, tedy nikoliv nářadí určeného k běžnému otevření, vnikl do vozidla,

2) v K. W. K. čepici, tašku, šest balení cigaret, USB, holicí strojek a parfém v hodnotě celkem 200 tím, že se neznámým způsobem vloupal do osobního vozu značky Golf,

3) v H. firmě S. A. autorádio značky JVC, navigaci značky Becker s kabelem a držákem, headset značky Nokia se dvěma kabely a držákem, sluneční brýle značky Puma, vestu a zpětnou kameru (pro bezpečné couvání) v celkové hodnotě cca 800 tím, že se vloupal do firemního nákladního vozu značky Mercedes, vypáčením dveří u spolujezdce a zadních dveří,

4) firmě U. S. GmbH v H. příklepovou vrtačku značky Hilti, lepicí pistoli na silikon značky Hilti, zaměřovací přístroj značky Universal-Theodolit, dvě vrtačky značky Bosch, elektrickou frézu značky Bosch, nárazový utahovák značky Makita, nárazový utahovák značky Hitachi, dvě umělohmotné bedny s různým nářadím, šroubovák, batoh s bezpečnostním postrojem a navigaci značky TomTom s kabely a držákem v hodnotě celkem asi 3 000 tím, že se rozbitím postranního okna vloupal do firemního nákladního automobilu značky Mercedes,

5) v St. P. D. K. autorádio značky Kenwood a USB v hodnotě celkem asi 200 tím, že se neznámým způsobem vloupal do osobního vozu značky Škoda Octavia,

II.

v K. odcizil a tím zadržel kartu sociálního pojištění C. P., tedy listinu, jíž nesměl disponovat, s úmyslem zabránit, aby tato byla v právním styku použita k prokázání platného vztahu sociálního pojištění,

III.

v K. odcizil a tím zadržel VISA-kartu a kartu do bankomatu C. P., tedy bezhotovostní platební prostředky, jimiž nesměl disponovat, s úmyslem zabránit jejich použití v právním styku.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 3. 2009, pod sp. zn. 114/2009 MOT T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku (z pohledu českého práva by šlo o pokračující trestný čin), který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Zvláště je pak třeba upozornit, že jednání výše popsané pod body I. 1), II. a III. bylo spácháno současně a tvoří tak jeden souvislý dílčí útok. Z hlediska posouzení oboustranné trestnosti je pak nepodstatné jednání výše popsané pod bodem II., které bylo rakouským soudem kvalifikováno jako provinění zadržováním listin podle § 229 odst. 2 rakouského trestního zákoníku, které ovšem z pohledu českého práva trestným činem není. Toto jednání však bylo součástí jediného skutku, který jinak vykazuje znaky trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. a trestného činu neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Podmínka oboustranné trestnosti činu uvedená v § 4 odst. 2 zákona je totiž splněna, pokud skutek naplňující podle cizozemského rozsudku znaky několika trestných činů vykazuje zákonné znaky alespoň jedné skutkové podstaty trestného činu podle právního řádu České republiky (č. 51/2000 Sb. rozh. tr.).

Nejvyšší soud dále zkoumal, zda jsou splněny i podmínky materiální povahy a shledal, že tomu tak je. Odsouzený M. K. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně zejména vlastnického práva, přičemž jeho jednání již lze, vzhledem k jeho rozsahu, označit za závažné ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, byl odsouzenému uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch