11 Tcu 22/2007
Datum rozhodnutí: 26.04.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 22/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. dubna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

I. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2006, sp. zn. 202 Ds 315 Js 061178/05, a to pro trestný čin krádeže podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 1, § 25 odst. 2 a § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců.

II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2006, sp. zn. 202 Ds 315 Js 061178/05, a to pro trestný čin klamavého použití registrační značky podle § 267 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 28. 3. 2006, byl J. M. uznán vinným trestným činem krádeže a trestným činem klamavého použití registrační značky podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že:

1. se v noci ze dne 7. 11. na 8. 11. 2005 kolem 19:00 hod. po předchozí dohodě se společně stíhaným obviněným a s úmyslem odcizit nějaké předměty, odebrali na pěšinu, kde stálo nákladní auto tov. zn. Ford, odstranili na nákladním voze zadní boční okenní sklo, přičemž z tohoto vozidla vymontovali autorádio, zesilovač a dále odcizili autorádio nacházející se v úložném prostoru, jednu bundu, jeden hnědý svetr a dva rybářské pruty, přičemž všechny tyto předměty odnesli do svého osobního vozu tov. zn. Nissan s tím, že je později prodají,

2. v nočních hodinách ze dne 2. 11. na 3. 11. 2005 odsouzený poté, co rozbil tři okenní tabule různých vozidel a odmontoval dvě zadní kola, odcizil společně s jiným obviněným celkem čtyři nové pneumatiky, velikost 215/65 R 13, včetně disků, vše v hodnotě 1 100 , které hodlal prodat, přičemž způsobil na vozidlech věcnou škodu ve výši 1 500 ,

3. dne 28. 8. 2005 v 01:35 hod. jel odsouzený osobním vozem tov. zn. Nissan Sunny, který byl odcizen poškozené P. M., na nějž předtím namontoval českou registrační značku, která nebyla úředně vydána pro uvedené vozidlo, čímž chtěl předstírat, že vozidlo bylo úředně zaregistrováno.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 15. 3. 2007, pod sp. zn. 3540/2006 MO M/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 19. 3. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Rovněž je třeba připomenout, že je li předmětem cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v § 4 odst. 2 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající část trestu. V takovém případě se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají pouze ty údaje z cizozemského rozsudku, které se týkají skutků, u nichž je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna včetně jim odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, určí v rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažností skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou (srov. č. 51/2000 Sb. rozh. tr.).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká několika skutků, z nichž jen některé vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Pokud jde o skutky uvedené pod body 1. 2., jedná se podle trestního zákona České republiky o trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. Tím jsou ohledně uvedených skutků splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

Naproti tomu formální podmínky splněny nejsou ohledně skutku uvedeného pod bodem 3., který byl německým soudem kvalifikován jako trestný čin klamavého použití registrační značky podle § 267 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Tento skutek totiž nenaplňuje znaky žádného trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. Proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně tohoto skutku zamítl.

Nejvyšší soud dále zkoumal u té části odsouzení, u níž jsou splněny formální podmínky postupu podle § 4 odst. 2 zákona, zda jsou splněny i podmínky materiální povahy a shledal, že tomu tak je. Odsouzený J. M. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve dvou případech svým jednáním způsobil přinejmenším větší škodu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zčásti vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. dubna 2007



Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch