11 Tcu 22/2002
Datum rozhodnutí: 26.02.2002
Dotčené předpisy:




11 Tcu 22/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. února 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. N., rozsudkem Okresního soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 1998, sp. zn. 11 Ds 270 Js 44549/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § 3 odst. 1 věta první, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 1998, sp. zn. 11 Ds 270 Js 44549/98, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl A. N. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 3 odst. 1 věta první, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 23. 11. 1998 okolo 21.30 hod. převedl 10 vietnamských státních příslušníků přes hraniční potok na území obce M. z České republiky na území Spolkové republiky Německo do místa dalšího převzetí v oblasti H.-N. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými ke vstupu a pobytu na území Spolkové republiky Německo. Za svou účast na převedení osob obdržel částku ve výši 500 Kč za jednu osobu. Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

Dne 29. 1. 2002 pod sp. zn. 3581/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. N. se podílel za finanční prospěch v organizované ilegální přepravě nemalého množství cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o v posledních letech velmi rozšířenou nebezpečnou trestnou činnost, který zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. února 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch