11 Tcu 211/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 211/2012-8

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. B. , rozsudkem Zemského soudu Norimberk - Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 13 KLs 373 Js 19103/08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Norimberk - Fürth ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 13 KLs 373 Js 19103/08, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2009, byl V. B. uznán vinným trestným činem těžké krádeže ve skupině ve dvou případech a pokusu o těžkou krádež ve skupině, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu Norimberk - Fürth se V. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že společně s P. B. a O. U. v noci z 19. 6. na 20. 6. 2008 po násilném vniknutí do firmy M. S. , S. , H. , zde odcizili zboží v celkové hodnotě 42.368,87 Eur a vloupáním způsobili věcnou škodu ve výši 1.500,- Eur. V noci z 12. 7. na 13. 7. 2008 se opět společně po vylomení části roletových dveří vloupali do firmy B.-U. , H. v A. B. , a pokusili se zde odcizit různé nářadí v hodnotě 24.020,35 Eur, což se jim nepodařilo, když na roletových dveřích způsobili věcnou škodu ve výši asi 300,- Euro. Dále v blíže neurčené době v časovém rozmezí mezi 28. 5. 2008 a 29. 5. 2008 odsouzený společně s P. B. vnikli do obchodu poškozené H. v. d. T. , A. R. , I. , odkud odcizili motorové pily v hodnotě 2.727,58 Eur, digitální kameru v hodnotě 100,- Eur a hotovost ve výši 95,- Eur. Na budově pak způsobili věcnou škodu ve výši 3.500,- Eur.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený V. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku zčásti dokonané, zčásti ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku, spáchaných ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. B. se dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil značnou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil více útoky, společně s dalšími osobami i tím, že za obdobnou trestnou činnost byl již na území Spolkové republiky Německo odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení V. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík