11 Tcu 204/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 204/2012-8 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. J. K. , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. K., rozsudkem Obvodního soudu v Hofu, ze dne 17. 11. 2010, sp. zn. 7 Ls 23 Js 10385/10 ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Hofu ze dne 14. 2. 2011, sp. zn. 2 Ns 23 Js 10385/10, pro spáchání trestného činu krádeže ve dvou případech a loupežné krádeže s úmyslným tělesným zraněním podle § 242, § 243 odst. 1, č. 3, § 25 odst. 2, § 252, § 249, § 223, § 230, § 52, § 53, § 54, § 55 německého tr. zákona, za které mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu v Hofu (Spolková republika Německo) ze dne 17. 11. 2010, sp. zn. 7 Ls 23 Js 10385/10 byl obv. K. odsouzen za spáchání trestného činu krádeže ve dvou skutkově násobných případech a odsouzen při započtení trestu z Trestního příkazu Obvodního soudu Weiden ze dne 15. 6. 2010, pravomocného od 14. 7. 2010, 2 Cs 22 Js 3955/10 k celkovému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců. Kromě toho byl tímto soudem obviněný odsouzen za násilnou krádež s úmyslným tělesným zraněním k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Po projednání odvolání obviněného i státního zástupce Zemský soud v Hofu výrok soudu I. stupně o trestu zrušil a obviněnému rozsudkem ze dne 14. 2. 2011, sp. zn. 2 Ns 23 Js 10385/10 nově uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců, přičemž započtení trestu z trestního příkazu Obvodního soudu Weiden ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 2 Cs 22 Js 3955/10 již nebylo možné, neboť trest byl v mezidobí vykonán formou náhradního trestu.

Podle skutkových zjištění Obvodního soudu v Hofu:

1. dne 17. 8. 2010 v 11,50 hod. obv. K. vstoupil do obchodu s módou pro děti Pfiffikus v Marktredwitz, Dammstr. 5, kde sáhl do pokladny a vzal z ní bankovku v nominální hodnotě 50,- a několik mincí v hodnotě 10,- . Poté, co si prodavačka všimla, že obviněný manipuluje s pokladnou, rozeběhla se k němu a chytla ho za horní část těla, obviněný na ní zaútočil a udeřil ji loktem, v důsledku čehož M. R. dopadla na regál, a utrpěla čtyřnásobnou zlomeninu pravé nohy, zatímco obviněný rychle opustil obchod a následně se mu podařilo utéct.
2. Dne 29. 3. 2010 obviněný (spolu s jinak stíhaným S. K.) podle předem připraveného plánu odcizili drahé kosmetické výrobky v celkové hodnotě 180,- (13 vysoce kvalitních parfémů a potravin), které společně ukryli v obchodních prostorách a poté vynesli ven a tam uložili do uložené sportovní tašky. Poté, co zpozorovali, že jsou sledováni detektivem K. z Kaufhof, se dali na útěk, při kterém se skryli v zchátralém domě na L., K., kde byli dopadeni detektivem a přivolanou policií.
3. Dne 9. 4. 2010 obviněný (spolu s jinak stíhaným S. K. a ještě jednou neznámou osobu) v cca 11,30 hod. v prostorách společnosti Kaufland, Leopold Strasse 30, Marktredwitz, kde společně odcizili kosmetické výrobky v celkové hodnotě 94,15 , s cílem ponechat si je pro svoji potřebu a následně je prodat v České republice.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1316/2010-MOT-T/13 ze dne 20. 11. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 22. 11. 2012.

Podle § 4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený J. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, odsouzený se dopustil úmyslné pokračující majetkové trestné činnosti, v jednom případě navíc bezprostředně po činu použil násilí, aby odcizenou finanční hotovost ubránil, čímž způsobil osobě, která se ho snažila zadržet, poměrně těžké zranění. Tomu odpovídá druh a výměra uděleného trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců.

Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. J. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman