11 Tcu 20/2007
Datum rozhodnutí: 23.03.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 20/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. března 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. Z., rozsudkem Obvodového soudu Gera, Spolková republika Německo, ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 161 Js 32526/05 4 Ds, a to pro trestný čin krádeže, trestný čin nebezpečného ublížení na zdraví a trestný čin odporu proti soudnímu vykonavateli podle § 242 odst. 1, § 223 odst. 1, § 224 odst. 1 č. 2, § 113, § 25 odst. 2, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Gera, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2005, byl T. Z. uznán vinným trestným činem krádeže, trestným činem nebezpečného ublížení na zdraví a trestným činem odporu proti soudnímu vykonavateli podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že:

1. dne 15. 8. 2005 kolem 16:00 hod. odcizil ve vědomé a chtěné součinnosti se zvlášť stíhaným K. v prostorách nákupního střediska, celkem dva parfémy, v celkové hodnotě 126 , s cílem si uvedené zboží bez zaplacení ponechat,

2. krátce nato odcizil ve vědomé a chtěné součinnosti se zvlášť stíhaným K. kolem 16:05 hod. dva další parfémy za celkovou cenu 102,90 , s cílem ponechat si obě lahvičky parfému bez zaplacení, poté, co svědek R. o obou krádežích informoval telefonicky policii a vrchní policejní komisař, oblečený v policejním stejnokroji, a policejní znalec hodlali zjistit osobní údaje odsouzeného,

3. s úmyslem vyhnout se zatčení udeřil náhle odsouzený vrchního policejního komisaře masivním kufrem a zasáhl jej do horní části těla a do pravého lokte, ačkoliv věděl, že se jedná o policistu, přičemž byl srozuměn s tím, že vrchnímu policejnímu komisaři způsobí nezanedbatelné zranění. Vrchní policejní komisař utrpěl v důsledku popsaného jednání odsouzeného odřeniny kůže a bolestivé pohmoždění loktu.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 28. 2. 2007, pod sp. zn. 3534/2006 MO M/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 2. 3. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený T. Z. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. a trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. Z. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spojené navíc bezprostředně s úmyslnou trestnou činností směřující proti zájmu státu na ochraně nerušeného výkonu pravomoci veřejného činitele. Jednal přitom za takových okolností (pro majetkovou trestnou činnost byl již v minulosti soudy opakovaně odsouzen), že již lze jeho nyní posuzovanou trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. března 2007



Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch