11 Tcu 2/2007
Datum rozhodnutí: 15.01.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 2/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska o povolení průvozu J. Z., a rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. ledna 2007, podle § 423 odst. 1 a § 424 trestního řádu a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněna pod č. 549/1992 Sb.) t a k t o :

Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby J. Z., územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v Rumunsku, který mu byl uložen rozsudkem Soudního dvoru v Satu Mare, Rumunsko, ze dne 27. 10. 2003, sp. zn. 245/2002, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Satu Mare, Rumunsko, ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. 5770/2003, a to pro trestný čin daňového úniku podle článků 13, 26, 33, 34, 41 odst. 2, 288 odst. 1, 289, 291 trestního zákona Rumunska, čl. 9, 12, 26 zákona č. 87/1994 o potírání daňových úniků, čl. 40 zákona č. 82/1991 o účetnictví, a to na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Rumunska ze dne 14. 11. 2006, č. j. 60887/2006.

Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.

O d ů v o d n ě n í :

Ministerstvo spravedlnosti Rumunska požádalo dne 14. 11. 2006 pod č. j. 60887/2006, na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (č. 549/1992 Sb.) o povolení průvozu J. Z. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného k výkonu trestu odnětí svobody v Rumunsku, a to trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Soudního dvoru v Satu Mare, ze dne 27. 10. 2003, sp. zn. 245/2002, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Satu Mare, ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. 5770/2003, a to pro trestný čin daňového úniku podle článků 13, 26, 33, 34, 41 odst. 2, 288 odst. 1, 289, 291 trestního zákona Rumunska, čl. 9, 12, 26 zákona č. 87/1994, o potírání daňových úniků, čl. 40 zákona č. 82/1991 o účetnictví. Uvedené trestné činnosti se měl odsouzený dopustit v podstatě tím, že jako jednatel společnosti S. S. I. C. P. C. vystavil v období mezi 1. 9. 1998 až 23. 10. 1998 na společnost S. I. S., zastoupenou jednatelem společnosti, odsouzeným K. J., několik fiktivních faktur na dodávku 996 000 litrů nafty, které obsahovaly smyšlené údaje, neboť nafta nebyla nikdy dodána, aby tak zastřel úmysl odsouzeného K. J., prodávat pohonné hmoty typu M (smíchané s blíže nezjištěným rozpouštědlem) jako naftu. Společnost S. I. následně získala prodejem upravených pohonných hmot finanční částku ve výši 2 330 491 803 LEI, čímž zkrátila příslušné daně v částce odpovídající 560 881 180 LEI.

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní úpravou (§ 423, § 424 trestního řádu), tak výše již uvedenou Úmluvou. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu odnětí svobody, které z hlediska právních řádů Rumunska i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. V posuzovaném případě se jedná o takovou trestnou činnost, která vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák.), přičemž předávaná osoba není státním občanem České republiky.

Jelikož nebyly zjištěny ani žádné jiné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v Rumunsku, tak Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Rumunska vyhověl.

Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu územím České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. ledna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík