11 Tcu 190/2003
Datum rozhodnutí: 27.11.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 190/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. U. rozsudkem Okresního soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 25 Ds 635 Js 13230/00, a to pro trestný čin převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 25 Ds 635 Js 13230/00, jenž nabyl právní moci dne 30. 8. 2000, byl J. U. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že na pokyn a po instrukci osoby podílející se na organizaci ilegálního převádění cizinců převzal dne 16. 5. 2000 před 13.00 hod. na dohodnutém místě v blízkosti obce M. na území Spolkové republiky Německo do pro tyto účely mu předaného transportního vozidla zn. VW, české státní poznávací značky PRL 43-88, celkem 16 afghánských a indických státních příslušníků, převedených předtím pěším převaděčem přes zelenou hranici z České republiky, aby je podle dohody dopravil do H. Při následné jízdě byl okolo 13.00 hod. v obci S. zadržen. Popsaného jednání se přitom podle závěru soudu dopustil s vědomím jeho protiprávnosti. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 1000 DM.

Dne 28. 8. 2003 pod sp. zn. 809/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. J. U. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík



Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář