11 Tcu 189/2012
Datum rozhodnutí: 29.01.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 189/2012-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. K., rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 2. 2010, sp. zn. 2 KLs 801 Js 17768/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth ze dne 8. 2. 2010 byl A. K. uznán vinným pokusem trestného činu těžké loupeže a trestným činem nebezpečného ublížení na těle a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Nürnberg-Fürth tím, že se dne 14. 8. 2009 kolem 19.10 hod. po předchozím plánování s dalším spolupachatelem vydali vybaveni lepící páskou, vázacími kabely a rukavicemi do bytu poškozeného Ch. B. v A. v N. Poškozený jim otevřel dveře bytu, načež vnikli dovnitř, spolupachatel se na poškozeného vrhl, uchopil ho pod krkem a zatlačil proti zdi. Odsouzený K. běžel prohledat ložnici, kde hledal cenné předměty. Poškozený se bránil, načež se jej nejprve spolupachatel a poté i odsouzený pokusili spoutat a zalepit mu ústa lepící páskou, což se jim zcela nepodařilo vzhledem k jeho urputné obraně, spoutali jej pouze na nohou. Na volání o pomoc poškozeného reagoval jeho soused přivoláním policie. Poté se oba pachatelé pokusili uprchnout, ale byli zadrženi. Poškozený utrpěl bolesti krku, hematomy na zádech a škrábance v obličeji.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený A. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně svobody jednotlivce a současně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se činu dopustil s dalším spolupachatelem), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch