11 Tcu 181/2006
Datum rozhodnutí: 15.01.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 181/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. ledna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky S. P., rozsudkem Obvodového soudu München, Spolková republika Německo, ze dne 28. 2. 2005, sp. zn. 823 Ls 267 Js 206803/04, a to pro trestný čin těžké krádeže a pro pokus trestného činu těžké krádeže podle § 242 odst. 1, 2, § 243 věta druhá č. 3, § 22, § 23, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let, a to při zahrnutí trestu uloženého jí rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 48 Ls 304 Js 3510/04.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu München, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2005, byla S. P. uznána vinnou trestným činem těžké krádeže a pokusem trestného činu těžké krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let, a to při zahrnutí trestu uloženého jí citovaným rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2005.

Trestné činnosti, pro kterou byla S. P. odsouzena citovaným rozsudkem Obvodového soudu München, se dopustila se společně stíhanou M. R. tím, že s cílem opatřit si pácháním trestné činnosti trvalý zdroj příjmů:

1. se dne 5. 2. 2004 kolem 16:00 hod. nacházela na schodišti domu v M., a předstírala, že chce něco odevzdat ve čtvrtém poschodí. Nato si vyhlédla tehdy 94tiletou poškozenou M. H., bydlící ve třetím poschodí a chtěla si u ní nechat tašku. Když ji poškozená nechtěla pustit do bytu a tašku jí vrátila, hodila odsouzená P. minci do malé předsíně bytu. Když se poškozená shýbla, aby minci zvedla, proběhla P. kolem ní do bytu, aby zde odcizila předměty hodné krádeže. Nakonec ji však poškozená H. z bytu bez kořisti vyhodila,

2. když se dne 19. 2. 2004 kolem 12:30 hod. tehdy 80tiletá poškozená E. P. vracela z nákupů do svého bytu, stála odsouzená P. před vchodovými dveřmi. Na dotaz poškozené, co tam pohledává, řekla, že hledá paní D., bydlící v prvním poschodí. Na další dotaz poškozené P., zda chce dovnitř, odpověděla odsouzená P. záporně. Nenechala ovšem dveře zaklapnout a následovala poškozenou do třetího patra. U bytových dveří poprosila poškozenou o sklenici vody a trochu cukru, protože je prý těhotná a necítí se dobře. Poškozená E. P. její prosbě vyhověla, nechala dveře do bytu otevřené a šla do kuchyně. Odsouzená P. ji do bytu následovala. Když od poškozené dostala sklenici vody, požádala ji o list papíru, aby sousedce zanechala vzkaz. Po nějaké době přišla do bytu další žena, vytáhla z tašky velký látkový závěs a rozložila ho tak, aby zaclonila výhled na dveře. Když manžel poškozené F. P. viděl, že chce do bytu vstoupit neznámá třetí osoba, strhl závěs a vykázal všechny tři osoby z bytu dříve, než mohly něco hodnotného odcizit,

3. dne 19. 1. 2004 kolem 14:30 hod. zazvonily odsouzená P. a společně stíhaná R. u dveří do bytu 69tileté poškozené T. R., přičemž odsouzená P. s bílými látkovými rukavicemi na rukou předstírala, že přichází z krejčovství a musí něco odevzdat pro sousedku, paní S. Požádala poškozenou R. o list papíru, aby na něj napsala vzkaz. Odsouzená P. a společně stíhaná R. šly proto s poškozenou do kuchyně a odvedly tak její pozornost. Mezitím neznámá třetí osoba vešla otevřenými dveřmi bytu do ložnice, kde vzala ze šperkovnice následující šperky: zlatý snubní prsten s vyrytým nápisem, jeden zlatý prsten s malými brilianty, zlatý prsten s černým kamenem, zlatý řetízek s přívěsem v podobě sovy, čtyři zlaté náramky s motivy betelových listů, jeden náramek z bílého zlata a jeden z červeného zlata, jeden zlatý náramek s přívěsem v podobě lvíčka, jednu zlatou náušnici s granátem, dvě zlaté náušnice ve tvaru kapky s briliantovou routou v hodnotě kolem 1 500 EUR. Když neznámá spolupachatelka uvedla, že má bolesti břicha a musí k lékaři a opustila byt poškozené, učinili tak i odsouzená P. a společně stíhaná R.,

4. dne 20. 2. 2004 kolem 12:00 hod., odsouzená P. a společně stíhaná R., oslovily před domovními dveřmi 90tiletého poškozeného J. B, který se vracel z nákupu. Řekly, že nesou někomu z třetího poschodí prádlo, ale že nikdo není doma a prosily jej proto, aby prádlo u sebe prozatím nechal. Když poškozený souhlasil a šel do svého bytu, následovaly jej odsouzená P. a společně stíhaná R. s prosbou, zda by prádlo nemohly dát do plastikové tašky, aby si svou tašku mohly zase vzít zpět. Poškozený prosbě vyhověl a šel do kuchyně. Nato odsouzená P. vytáhla velký šátek a rozložila ho před obžalovaným tak, že již nemohl sledovat, co se za šátkem odehrává. Do bytu tak mohla nepozorovaně vejít dosud neznámá třetí osoba a hledat tam věci hodné krádeže. Nakonec vzala peněženku poškozeného v níž se mimo jiné nacházely 2 bankovky každá v hodnotě 50 EUR a rovněž 500 EUR, které byly v obálce v ložnici. Společně stíhaná R. vešla do ložnice v níž spala manželka poškozeného, aby se přesvědčila, zda neznámá třetí osoba byla úspěšná. Poškozený je proto vyzval, aby opustily byt. Odsouzená P. a společně stíhaná R. mu vyhověly až na třetí vyzvání. Když vyšly na schodiště, vytáhly z peněženky poškozeného zmíněné dvě bankovky, z nichž každá měla hodnotu 50 EUR a peněženku hodily na místo, kam se odkládají noviny a časopisy,

5. když se dne 2. 3. 2004 kolem 11:00 hod. tehdy 79tiletá poškozená G. R. vracela z nákupů do svého bytu, stála před vchodovými dveřmi společně stíhaná R. a chtěla rovněž vstoupit do domu, aby navštívila sousedku poškozené, paní F. Společně stíhaná R. se nabídla, že poškozené R. pomůže s nákupní taškou do třetího patra. Pak pokračovala dál do čtvrtého patra. Vrátila se však hned zpátky k poškozené, která s otevřenými dveřmi od bytu stála ještě v předsíni a požádala ji o list papíru, aby sousedce, kterou nezastihla, zanechala vzkaz. Přitom požádala manžela poškozené, A. R., který ležel v posteli, aby vstal a napsal pro sousedku vzkaz. Mezitím do stále ještě otevřeného bytu vešla odsouzená P. a vytáhla z tašky velký šátek, který držela oběma rukama tak, že poškozená nemohla vidět do předsíně, přičemž se pokoušela s poškozenými dát do hovoru. Neznámá osoba mezitím nepozorovaně prošla stále ještě otevřenými dveřmi do bytu, chráněna visícím šátkem. Vstoupila do ložnice, kde

z trezoru, který se nacházel v zásuvce šatní skříně, odcizila 3 800 EUR a rovněž řetízek ze žlutého zlata, prsten s bílou perlou, zlatý prsten se dvěma bílými perlami a jeden zlatý prsten s bílou perlou a jedním bílým kamenem, načež se vytratila dříve, než poškození vykázali odsouzenou P. a společně stíhanou R. z bytu. Manželskému páru R. byla způsobena celková škoda ve výši 4 300 EUR,

6. dne 3. 3. 2004 kolem 10:30 hod. odsouzená P., společně stíhaná R. a dosud neznámá osoba zazvonily u tehdy 82tileté poškozené A. R., aby shora popsaným způsobem odcizily věci hodné krádeže. Odsouzená P. poškozené do domácího telefonu sdělila, že se musí na něco zeptat, že však u domovních dveří o tom nemůže mluvit. Poškozená R., která bydlela v přízemí, však odsouzenou do bytu nepustila a hovořila s ní pootevřenými dveřmi, opatřenými bezpečnostním řetězem. Odsouzená P. uvedla, že musí sousedce H. odevzdat nějakou látku a chtěla ji poškozené v bytě ukázat. Jednalo se o velký látkový šátek, používaný u všech činů. Odsouzená P. se několikrát vehementně domáhala vstupu do bytu poškozené R. Když ta nebyla ochotna odsouzenou do bytu pustit, odešly odsouzená P., společně stíhaná R. a dosud neznámá osoba, aniž by cokoli odcizily.

Trestné činnosti, pro kterou byla S. P. odsouzena citovaným rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, se dopustila tím, že se společně stíhanou M. S. a společně stíhaným J. H., s cílem po odlákání pozornosti poškozených, umožnit spolupachatelům vstup do bytů poškozených a následné krádeže,se dne 30. 5. 2003 vydala, spolu se zvlášť stíhanou K., přičemž společně stíhaný H. přijel s osobním vozem tov. zn. VW Golf, který si předtím najal, před dům v L. zatímco se zbylé ženy dostaly do jmenovaného domu. V domovní chodbě pak odsouzená P. a společně stíhaná S. čekaly za domovními dveřmi, zatímco se zvlášť stíhaná K. vypravila k bytu svědkyně W. V souladu s předem pojatým plánem přiměla zvlášť stíhaná K. svědkyni W., aby jí otevřela dveře od svého bytu. K. pak svědkyni W. požádala, aby uschovala něco pro sousedku paní M. To však svědkyně W. odmítla. Nato se zvlášť stíhaná K. nabídla W., zda si nechce koupit látku, což však W. rovněž odmítla. V tu chvíli dcera svědkyně W., svědkyně K. zahlédla z okna svého bytu S. a P., pojala podezření a zavolala do bytu svědkyně W., aby dovnitř nikoho nepouštěla. Nato zvlášť stíhaná K. rychle seběhla ze schodů dolů a spolu se S. a P. rychle opustily dům, nasedly do auta, kterým přijel H., a všichni ujeli.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 12. 2006, pod sp. zn. 5000/2001 MO M/24, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 20. 12. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla ve dvou případech odsouzen cizozemským soudem, přičemž se obě odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., resp. pokus

o takový trestný čin podle § 8 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená S. P. se podílela na úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve třech případech se podílela na krádežích, jimiž byla způsobena přinejmenším větší škoda a ve třech případech se společně s dalšími osobami o krádež pokusila), že již lze tuto její činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. To platí i pro skutek, pro který byla S. P. odsouzena druhým shora uvedeným rozsudkem. Závažnost všech jednání odsouzené je přitom zvyšována tím, že byla v minulosti za shodnou trestnou činnost na území Spolkové republiky Německo opakovaně (pětkrát) odsouzena, přičemž od posledního odsouzení do spáchání shora popsané trestné činnosti neuplynuly ani tři roky. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou zcela splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. ledna 2007



Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch